Soud uznal Karla Březinu a úřednice z pražského magistrátu vinnými z manipulací se sportovními dotacemi. Kauzu iniciovala TI

^{Karel Březina (dříve ČSSD) | fotografie: Filip Jandourek}

V kauze týkající se manipulací se sportovními dotacemi uznal v pondělí 21. října Městský soud v Praze vinnými tři z celkem devíti obžalovaných. Jedná se o Karla Březinu (dříve ČSSD), bývalého ministra ve vládě Miloše Zemana a někdejšího pražského radního, a dále dvě úřednice Magistrátu hlavního města Prahy (MHMP) z Odboru kultury, sportu a volného času Soňu Fáberovou a Danu Šachovou. Celou kauzu otevřela již v roce 2017 trestním oznámením nevládní protikorupční organizace Transparency International ČR (TI), a to ve spolupráci s oznamovatelem.

Březina a Fáberová dostali trest tříletého vězení a šestiletý zákaz výkonu funkcí ve veřejné správě spojených se správnou majetku. Šáchovou pak soud potrestal podmínkou stanovenou na tři roky a čtyřletým zákazem činnosti.

Soud také trojici uložil uhradit MHMP škodu ve výši 5,75 milionu korun. Karel Březina dostal navíc peněžitý trest 400 tisíc korun, Soňa Fáberová 300 tisíc korun a Dana Šachová 200 tisíc korun. Rozsudky jsou nepravomocné a Březina i Fáberová se proti nim obratem odvolali.

„Žadatelé byli vybráni netransparentně a v rozporu se zásadami pro poskytování grantů,“ konstatoval dle ČTK předseda senátu pražského městského soudu Miroslav Rákosník. Soud vyšel mimo jiné z policejních odposlechů šéfky odboru sportu Fáberové, které podle soudce obsahovaly „velmi výmluvné pasáže“.

TI trestní oznámení podala na konci května 2017 na základě informací od oznamovatele. Ten nám poskytl dvě nahrávky a tabulky, které dokazují, že grantová komise pro sport přihrávala dotace předem určeným projektům.

„Na audionahrávce je zaznamenáno, že je předem daný výběr projektů, které mají být podpořeny, které mají nějakou prioritu. Hodnotitelé mají připravit bodové ohodnocení tak, aby tyto projekty byly následně postoupeny komisi, která je následně postoupí radě města, případně zastupitelstvu,“ popisuje praktiky na magistrátu tehdejší trestní oznámení podané ze strany TI.

V roce 2022 pak bylo obžalováno devět osob. Soud nyní členy hodnoticí komise osvobodil, a to včetně současných pražských zastupitelů Jana Wolfa (KDU-ČSL) a Stanislava Nekolného (ANO).

Podle obžaloby měli způsobit škodu přes 30 milionů korun, o jejichž rozdělení nezákonně rozhodli. MHMP nakonec vyplatil dotace ve výši 17,8 milionu korun.

„Toto je zřejmě největší regionální korupční kauza týkající sportovních dotací. Do schématu byla zapojena celá řada úředníků a politiků napříč spektrem,“ vysvětluje právník a člen správní rady TI Petr Leyer a dodává: „Nikdo logicky vinu necítí. Nepsaná dohoda byla prostě taková, že se na dotace některým nesahá a do podkladů se ‚nevrtá‘. Spokojeni pak jsou všichni.“

TI se problematice netransparentního financování sportu a korupčním kauzám v tomto sektoru věnuje dlouhodobě. Informace o našich aktivitách se dozvíte mimo jiné i na tomto našem speciálním webu korupcniviceboj.cz

Stošestka: Co ochrání sport před korupcí a netransparentním financováním?

^{Luděk Mádl,  sportovní novinář, a Petr Leyer, seniorní právník a člen správní rady TI | zdroj: TI, fotografie: Jan Volejníček, grafika: ateliér Klimsz}

V jubilejní 50. epizodě podcastu Stošestka jsme se zaměřili na korupci ve sportu a netransparentní financování. Do studia přišli debatovat sportovní novinář Luděk Mádl a Petr Leyer, seniorní právník a člen správní rady Transparency International ČR (TI).

Sport, korupce, defraudace, to je již takřka neoddělitelné spojení, které bohužel v Česku dlouhodobě patří k sobě.

V posledních měsících se seznam korupčních excesů opět rozšířil, když vyšla najevo kauza bývalého předsedy Českého tenisového svazu (ČTS) Ivo Kaderky. Soud také potvrdil další nepravomocný rozsudek v dotačním případu spojeném s někdejším šéfem Fotbalové asociace ČR (FAČR) Miroslavem Peltou a bývalou náměstkyní MŠMT Simonou Kratochvílovou.

Proč k těmto kauzám opakovaně dochází a kdo je odhaluje? Jak si vede Národní sportovní agentura (NSA) v dohledu a kontrole finančních toků? Pomohlo by zřízení Ministerstva sportu? Jak zní recept na zlepšení? A jakým způsobem zasáhly nedávné povodně sportovní svět?

Nad těmito a dalšími otázkami diskutují Luděk Mádl a Petr Leyer, kteří se podělili o své pohledy na netransparentní toky peněz ve sportu a další související výzvy. Poslouchejte novou Stošestku. Celým rozhovorem provází Martina Foldynová.

Stošestku najdete na všech vašich oblíbených online platformách: Apple Podcasts, Spotify, Anchor, Breaker, Pockets Casts či Radio Public. Další díly si můžete pustit také u nás na webu.

Proč bylo mistrovství v Kataru „cinklé“ a jak se přerozdělují dotace na sport v ČR?

^{Vojtěch Ondráček, sociolog sportu, a Luděk Mádl, sportovní novinář | zdroj: TI, fotografie: Jan Volejníček, grafika: ateliér Klimsz}

Vydáváme poslední díl druhé podcastové série Stošestka naší protikorupční nevládní organizace Transparency International v tomto roce. A nemohli jsme se tentokrát nevěnovat fotbalu. Minulý týden v době natáčení dílu vrcholilo 22. mistrovství světa ve fotbale v Kataru. Jak se ale stalo, že se konalo právě tam? A proč je pro sportovní prostředí „normální”, že se zakázky ovlivňují? Více ve dvanáctém díle Stošestky.

Fotbal je spolu s hokejem národním sportem i u nás. A korupční kauzy s ním spojené jsme v Česku mohli v minulosti vidět celou řadu. Jednu takovou dokonce otevřela v roce 2017 Transparency International. Do studia tak přijali pozvání Luděk Mádl, novinář odkrývající sportovní, a zejména to fotbalové zákulisí a spolu s ním Vojtěch Ondráček, novinář a sociolog sportu. 

V České republice je na poli sportu nejdůležitější institucí Národní sportovní agentura (NSA), které se právě změnilo vedení. Filipa Neussera na postu předsedy nahradil Ondřej Šebek (ODS), a jde o výměnu vcelku politickou. NSA totiž rozděluje miliardové dotace na sport po celé ČR. Jak to s ní v současnosti vypadá? Více už ve Stošestce. 

 

A nezapomněli jsme ani na právě ukončené mistrovství světa ve fotbale v Kataru. Proběhlo přiřazení legitimním způsobem? Co se v roce 2010 stalo, když se pro konání události vybral právě Katar? A jak funguje korupce ve FIFA? Poslechněte si dvanáctý díl Stošestky. Děkujeme, že jste nás poslouchali v roce 2022 a těšíme se na vás i příští rok. 

Podcast moderuje Martina Foldynová.    

Stošestku najdete na všech vašich oblíbených online platformách: Apple Podcasts, Spotify, Anchor, Google Podcasts, Breaker, Pocket Casts či Radio Public. Další díly si můžete pustit také u nás na webu. 

Poděkování za podporu

Podcast Stošestka vzniká díky finanční podpoře Ministerstva spravedlnosti ČR v rámci dotačního titulu Prevence korupčního jednání II. Děkujeme!

Tento díl podcastu Stošestka je licencován pod licencí Creative Commons BY-SA 4.0. Licenční podmínky jsou k dispozici na této webové adrese.

Co čekat od Národní sportovní agentury po odchodu Filipa Neussera?

Ve středu 30. listopadu skončí na pozici předsedy Národní sportovní agentury (NSA) Filip Neusser, a to po vzájemné dohodě s premiérem Petrem Fialou (ODS). Jedním z důvodů je chystaná novela zákona týkající se právě NSA. Proč Neusser odchází? Kdo by měl být jeho nástupcem? Jaká je role dohledové agentury a jaký je její rozpočet? A co přinese zmíněna novelizace?

^{Dosluhující předseda Národní sportovní agentury (NSA) Filip Neusser | zdroj: NSA}

Filip Neusser se ve funkci šéfa NSA po odchodu jeho předchůdce Milana Hniličky (ANO) udržel rok a půl. Hnilička rezignoval v květnu 2021 z důvodů „vysokého pracovního vytížení a tlaku“. Ten zapříčinil audit Ministerstva financí, který pro agenturu nedopadl lichotivě, jak už informoval v únoru loňského roku zpravodajský server Seznam Zprávy.

Současnou hlavu agentury pak jmenoval tehdejší předseda vlády Andrej Babiš (ANO), ke kterému má vybudovanou vazbu. Tím se tehdy Neusser vzdal ambice dostat se do vedení Českého olympijského výboru (ČOV), kde má dlouhodobě napjatý vztah s jeho šéfem Jiřím Kejvalem.

Kdo převezme vedení NSA s rozpočtem 6,9 miliard?

Hlavní příčinou nynějšího odchodu Filipa Neussera, kromě již zmíněného spojení s lídrem opozice Andrejem Babišem, je připravovaná novela zákona o Národní sportovní agentuře. Dle nového znění by měl v čele NSA usednout držitel minimálně druhého stupně vysokoškolského vzdělání, ačkoliv i zde se v rámci pozměňovacích návrhů stále vede debata. Současný šéf agentury ale magisterským vzdělaním nedisponuje.

Vláda pro rok 2023 také navýšila roční rozpočet NSA o dvě miliardy korun na celkových 6,9 miliardy. Proto je nyní klíčovou otázkou, kdo bude jejím novým předsedou. Z pohledu naší nevládní protikorupční organizace Transparency International (TI) by mělo být nastaveno transparentní výběrové řízení, které zajistí, že bude vybrán nezávislý profesionál znalý sportovního prostředí a problematiky související s dotačními procesy a dohledem nad nimi.

„Nová hlava NSA musí být schopna odolávat politickým a lobbisticko-podnikatelským tlakům napříč celým spektrem i sportovním prostředím. Očekávejme tvrdé zákulisní souboje o to, koho premiér Petr Fiala jmenuje do čela agentury,“ vysvětluje David Kotora, vedoucí komunikace TI.

„Tlak bude vyvíjen zejména ze strany dlouholetých ‚bafuňářů‘ vedoucích sportovní svazy a asociace v Česku. Jejich cílem bude dosadit loajálního koníka, kterého si pak snadno osedlají,“ varuje.

NSA jakožto dohledová státní instituce musí být garantem transparentního přerozdělování veřejných financí s kvalitním compliance a kontrolou celého procesu. Bez silného a kvalitního vedení hrozí, že se budou opakovat další sportovní korupční kauzy, kterých v ČR můžeme sledovat celou řadu.

Co přinese novelizace zákona o NSA?

Novelu zákona o Národní sportovní agentuře představili letos v červenci zástupci vládních stran STAN, ODS a Pirátů jakožto poslanecký návrh. Vláda Petra Fialy k novelizaci zaujala neutrální stanovisko, ačkoliv měla k jejímu znění řadu zejména legislativně-technických a koncepčních výhrad. Některé z nich reflektoval garanční výbor zákona ve svých pozměňovacích návrzích, které budou předmětem třetího čtení.

^{Poslanecká sněmovna | zdroj: TI}

„Samotná novela přináší celou řadu dílčích změn v organizaci sportu a příslušných správních orgánů. Zásadní jsou pak změny v organizaci samotné NSA, kdy se velkých změn dočká především její vedení,“ vysvětluje Kryštof Doležal z právní poradny TI.

Pokud projde Poslaneckou sněmovnou jedna z navrhovaných variant, bude nově zřízen kolegiální orgán o třech členech, jemuž bude svěřeno rozhodování, které bylo dosud v rukou předsedy a místopředsedů.

Tento kolegiální orgán by navíc mohl být i formálním vedením agentury, kterým byl dosud předseda. Funkční období členů rady má být omezeno na pět let, s možností jednoho opakování. Z personálního hlediska je obsazování rady svěřeno vládě na základě návrhu premiéra, přičemž vládní kabinet rozhoduje i o odvolání jejích členů, které však bude muset odůvodnit.

Nově má být zřízena i desetičlenná dozorčí komise, kontrolující v mezích zákona činnost NSA. Polovina členů této komise má být volena Senátem a polovina Sněmovnou.

„Co lze z hlediska požadavků na transparentnost považovat za krok správným směrem, je nově zavedená povinnost zřizované rady vést zápis ze svého jednání, z kterého bude zřejmé hlasování jednotlivých členů. Toto navrhované pravidlo zřejmě reaguje na dosavadní nejasnosti ohledně činnosti NSA, jakkoliv je z hlediska organizace činnosti státní správy značně neobvyklé,“ komentuje chystanou novelu Kryštof Doležal.

Povede se o finální podobu novely politický souboj?

Novela je v tuto chvíli v Poslanecké sněmovně před třetím čtením, které může proběhnout v nejbližší době. Z dosavadního legislativního procesu je však zjevné, že o její finální podobu může být ještě sveden politický souboj, a to zejména s ohledem na dosavadní pozměňovací návrhy.

^{Logo Národní sportovní agentury | zdroj: NSA}

Zatím není například zřejmé, jaké nejvyšší dosažené vzdělání bude vyžadováno po předsedovi NSA. Samotná novela totiž nově počítá s přinejmenším magisterským vzděláním, pozměňovací návrhy předložené poslanci z hnutí ANO však tento požadavek zmírňují na vzdělání bakalářské, či dokonce na vzdělání střední s maturitní zkouškou.

Novela obsahuje i celou řadu dílčích změn ohledně pravomocí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), povinností obcí i rozhodování a pravomocí NSA. Vzhledem k její vnitřní složitosti je však obtížné se v legislativním procesu zorientovat, a to právě i s ohledem na množství, často protichůdných pozměňovacích návrhů.

Ve vztahu k transparentnosti záměru navrhovaných změn nepomáhá ani to, že se jedná o poslaneckou novelu zákona, která se ale týká jednoho z Ústředních správních úřadů, rozdělujícího nemalé finanční prostředky v problematické oblasti sportu. Komunikaci navenek ohledně této novely lze tedy jen stěží označit za optimální.

Můžeme tedy shrnout, že ohledně organizace a financování sportu mohou v dohledné době nastat podstatné změny, a to jak k lepšímu, tak i k horšímu. Co z toho ve výsledku bude, už ale záleží na našich zvolených zástupcích.

9 lidí, včetně exministra Březiny, obžalováno za manipulace se sportovními dotacemi. TI je iniciátorem kauzy

^{Karel Březina (ČSSD) | fotografie: Filip Jandourek}

Za nezákonné manipulace se sportovními dotacemi na Magistrátu hlavního města Prahy (MHMP) bylo obžalováno devět lidí. Informaci přinesl zpravodajský server Seznam Zprávy. Kromě bývalého ministra Zemanovy vlády Karla Březiny (ČSSD) nebo expředsedy magistrátního výboru pro sport a volný čas Antonína Lébla půjdou před soud také současní pražští zastupitelé Jan Wolf (KDU–ČSL), Miloš Růžička (STAN) či Stanislav Nekolný (ANO) nebo někdejší vedoucí magistrátního odboru sportu Soňa Fáberová.

Obžaloba byla podle mluvčího Městského soudu v Praze Aleše Cimbaly podána pro trestné činy zneužití pravomoci úřední osoby, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě a také porušení povinnosti při správě cizího majetku. 

Jedná se o kauzu, kterou v roce 2017 odstartovala naše protikorupční organizace Transparency International (TI), a to díky podnětu od oznamovatele. 

„Toto je zřejmě největší regionální korupční kauza týkající sportovních dotací. Do schématu byla zapojena celá řada úředníků a politiků napříč spektrem,“ vysvětluje právník a člen Správní rady TI Petr Leyer. „Nikdo logicky vinu necítí. Nepsaná dohoda byla prostě taková, že se na dotace některým nesahá a do pokladů se ‚nevrtá‘. Spokojeni pak jsou všichni,“ dodává. 

^{Podcast Stošestka | zdroj: TI} 

Co říkají důkazy? 

Z dostupných dokumentů a nahrávek, které měla TI k dispozici, bylo patrné, že některé projekty byly před hodnocením komisí politiky označené jako ty, které mají dostat více bodů a mají tedy být schválené. Z tohoto důvodu jsme se v minulosti obrátili na orgány činné v trestním řízení. 

Tři ze zmanipulovaných dotací jsou z listopadu 2019 a týkají se klubu plážového volejbalu obžalovaného Antonína Lébla, spolek TJ ABC Braník pak díky účelové úpravě bodového hodnocení žádosti získal podle policie 500 tisíc korun. Stejnou částku pak, také díky zpětné úpravě hodnocení, získal SK RSF Praha.  

Nikdo logicky vinu necítí. Nepsaná dohoda byla prostě taková, že na dotace některým se nesahá a do pokladů se “nevrtá”. Spokojeni pak jsou všichni.

— Petr Leyer (@LeyerPetr) July 13, 2022

Celý systém popsaný například v trestním oznámení TI připomíná podobnou kauzu stamilionových dotačních podvodů, ve které byl minulý rok nepravomocně odsouzen fotbalový boss Miroslav Pelta a bývalá náměstkyně Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) Simona Kratochvílová.  

Právě Karel Březina a Soňa Fáberová byli dokonce v souvislosti s kauzou Pelta nakrátko zadrženi policií. Březina byl dokonce svědkem u přelíčení, ale odmítl v této souvislosti vypovídat s odkazem na to, že by si mohl způsobit trestní stíhání. 

„Stejně jako na MŠMT si sportovní svazy a kluby myslí, že dotace jsou vlastně od začátku jejich a že musí politikům a úředníkům pomoci, aby je náhodou nepřidělili špatně. Manipulace se na magistrátu bezpochyby děly. Jsem ale zvědavý, jaké důkazy se podařilo shromáždit a jestli budou stačit na odsouzení. Každopádně nás čeká s téměř jistými odvoláními ještě pár let soudního procesu,“ komentuje aktuální vývoj Petr Leyer. 

^{Korupční víceboj | zdroj: TI}

Další informace o naších aktivitách souvisejících s korupcí ve sportu se dozvíte zde na našem kampaňovém webu korupcniviceboj.cz.  

Blog Davida Kotory: Protykané sportovní prostředí, kde bossové ne(znají) Míru

V listopadu letošního roku padly na Městském soudě v Praze první nepravomocné tresty a osvobozující rozsudky související s manipulací sportovních dotací. Šest let odnětí svobody, pětimilionový peněžitý trest a pět let zákazu činnosti ve statutárních orgánech korporací si odnesl Miroslav Pelta, někdejší šéf Fotbalové asociace České republiky (FAČR), autor mnoha nehynoucích výroků, mezi než namátkou patří: „Český profesionální fotbal je na vysoké sportovní úrovni z hlediska etiky i toho korupčního prostředí.“ – známý také pod přezdívkou „Velký čáp“.

^{Miroslav Jansta (vlevo) a Miroslav Pelta u soudu v případu rozdělování sportovních dotací | fotografie: Michal Šula, MAFRA}

Jak dopadla další obvinění, to si řekneme za chvíli. Teď vás ale vezmu na sportovní exkurzi časem z mého pohledu. Pohledu nejen sportovního a fotbalového fanouška, ale především zastánce fér hry. Začínáme v době, kdy hudebním hitparádám vévodila Adele se singlem Hello, do kina jste si zašli na The Hateful Eight od Tarantina, a v Praze a Ostravě se konalo Mistrovství světa v ledním hokeji.

Jsme v roce 2015. V roce, kdy jsme se jako česká Transparency International (TI) rozhodli více systematicky zaměřit na korupci ve sportu a podívat se, jak je české sportovní prostředí financováno, zda jsou procesy transparentní a kontroly vynaložených veřejných prostředků efektivní.

TI se na globální úrovni věnovala běžícím skandálům a kauzám souvisejícím s fungováním FIFA. V Česku se fotbalovým fanouškům otiskla do paměti legendární divadelní „parodie“ na fotbalovou kauzu Ivana Horníka – „Ivánku, kamaráde můžeš mluvit?“ – týkající se ovlivňování výsledků zápasů v podání dvojice Jiří Lábus a Petr Čtvrtníček, na herecké duo ještě narazíme.

Měli jsme tedy z čeho vycházet a věděli jsme, že korupční a systémová rizika spojená se sportovním prostředím nejsou jenom ve fotbale. Proto jsme také mimo jiné navázali spolupráci s Českým svazem ledního hokeje (ČSLH).

Cílem bylo zavést etickou telefonní linku a e-mailovou adresu pro sběr, prošetření a vyhodnocení podnětů, právní poradenství a dále zavedení osvětové činnosti dotýkající se preventivních výchovných programů.

Kromě hokeje a fotbalu jsme chtěli zanalyzovat a hlavně pochopit, jak funguje celé sportovní prostředí v Česku. V té době do sportu teklo z veřejných prostředků kolem 4 miliard korun ročně. Tato částka se každým dalším rokem zvyšovala a stále zvyšuje. Dnes se pohybuje okolo 12 miliard.

Zajímalo nás, jak jsou finance přerozdělovány, kdo je poskytuje, kam tečou, kolik peněz finálně doputuje k cílovým skupinám, kdo kontroluje jejich využití a jaký je klíč či vzorec pro celý tento proces.

Identifikujeme rizika

^{David Kotora, vedoucí komunikace TI | fotografie: Jan Volejníček, zdroj: TI}

To nám zabralo několik měsíců, takže jsme se přehoupli do 2016, kdy mezi nejvyhledávanější slova na Google patřila: Pokémon GO, Donald Trump a Prince. Naše analýza „Financování sportu statutárními městy a kraji“, která spatřila světlo světa, mezi nimi sice nefigurovala, ale čtení to bylo rozhodně zajímavé. Závěr ve zkratce? Neefektivní a netransparentní dotační programy/grantové soutěže. Bylo nám zřejmé, že magma v podobě neprůhledného financování pod povrchem vře a erupce většího systémového problému je jen otázkou času.

Úlohu TI jsme nechápali čistě jako analytickou a vzdělávací, začali jsme tak hrát roli jakéhosi moderátora o rizicích a problémech českého sportu. Sport je z logiky věci a valné části vysoce soutěžní a konkurenční prostředí, a to na všech jeho úrovních – amatérské i profesionální. Konkurenční souboje bylo vidět i na úrovni vedení jednotlivých sportovních svazů a unií. Mnohdy to byla zákulisní politika, jindy otevřené souboje viditelné v médiích.

Začali jsme tak připravovat kulaté stoly k problematickým oblastem, např. sportovní rejstříky, kam jsme jednotlivé aktéry přizvali, aby vše mohli probrat na „neutrální půdě“. Mám na mysli mimo jiné Jiřího Kejvala, předsedu Českého olympijského výboru (ČOV), Miroslava Janstu, předsedu České unie sportu (ČUS) nebo celou řadu zástupců z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).

Postavu Miroslava Pelty, tehdejšího šéfa FAČR a majitele FK Jablonec, jsme záměrně vynechali. Už tehdy pro nás v TI nemělo cenu konkrétně s ním vést diskuze či rozhovory.

Pro širokou veřejnost jsme také připravili debatu v Kině Pilotů „Třicetník na kříž a padíka, když vyhrajem“, aby lidé, resp. daňový poplatníci měli možnost posoudit, kdo český sport řídí, jaký je jeho stav a kam plynou jejich peníze.

Rok 2016 jsem zakončili otevřeným workshopem „Financování sportu: Kde jsme a kam směřujeme?“, kterého se zúčastnilo více než 40 zástupců převážně z řad sportovních odborů krajských a městských úřadů, ale také ze sportovních asociací a klubů. TI jednoduše suplovala, co mělo tehdy dělat samo MŠTM, které v té době sport v Česku mělo v dikci.

A pak to přišlo

Začátek roku 2017 potěšil všechny držitele Bitcoinu, kdy se opět vrátil nad hranici 1000 dolarů – dnes se pohybuje okolo 45 tisíc dolarů. Donald Trump byl jmenován 45. prezidentem Spojených státu amerických. A v TI padlo rozhodnutí zvednout téma korupce ve sportu a připravit speciální komunikační kampaň.

Co bylo jejím cílem? Provětrat nezdravé a stojaté vody českého sportu, upozornit veřejnost, že se může na TI obracet a představit klíčové systémové problémy, jako neprůhledné financování, a nabídnout řešení.

Tenkrát jsme proto oslovili ke spolupráci profíky ze Saatchi & Saatchi. A vrátili jsme se k našim lobbistickým schůzkám s představiteli českého sportu, abychom je informovali o našem záměru.

V březnu jsme měli jasný koncept kampaně, zrodil se Korupční víceboj. Pustili jsme se do příprav komunikační strategie, speciálního webu, do produkce spotu a oslovování známých osobnosti ze světa sportu, aby se do kampaně zapojili. Plán spuštění byl léto 2017.

A pak to přišlo. Bylo 3. května 2017, v Praze panovalo skoro jasno, 15 °C a Policie České republiky dopoledne zahájila koordinovaný zátah v sídle FAČR. Současně s tím bylo zadrženo několik vysokých funkcionářů ze sportovního odvětví, pražského magistrátu a MŠMT – Miroslav Jansta, Miroslav Pelta či Karel Březina. Důvodem bylo podezření na manipulaci se sportovními dotacemi. Zásah tak podpořil závěry naší analýzy z prosince 2016.

V té době jsme už plánovali veřejnou debatu „Nejsou míče jako míče aneb o korupci ve fotbalových asociacích“, která nakonec proběhla 13. června ve vršovickém Ďolíčku, stadionu Bohemians 1905. Lepší načasování jsme si nemohli přát.

Korupční víceboj jsem dle plánu spustili v létě. Jiří Lábus a Petr Čtvrtníček si spolu znovu zahráli, tentokrát při moderaci fiktivní sportovní akce na stadionu „Nepřátelství“, kde jsme parodovali bafuňářské praktiky. O spot se postarali filmaři z Boogiefilms v čele s režisérem a hercem Jakubem Štáfkem, který zářil v seriálu Vyšehrad.

^{Korupční víceboj | zdroj: TI}

Zároveň jsem zahájili štafetu za transparentní sport, do které se mimo jiné zapojili hokejisté David Pastrňák a Martin Hanzal, plážová volejbalistka Kristýna Hoidarová Kolocová, tenistka Andrea Hlaváčková, sledge hokejista Michal Vápenka, cyklista Jiří Ježek, nebo fotbalista Tomáš Ujfaluši či plavec Jan Povýšil. Ještě jednou velké poděkování všem, že jste s námi do toho šli!

Kampaň to byla z našeho pohledu velmi úspěšná. TI se mimo jiné objevila poprvé v historii v nejstarším vysílaném českém pořadu Branky, body, vteřiny nebo v legendárním Týdeníku Květy. Tam otiskli náš průzkum, který jsme připravili ve spolupráci se STEM/MARK, kde jedním ze zjištění bylo, že téměř 3/5 lidí se domnívají, že státní peníze nejsou v oblasti sportu vynakládány efektivně.

To nejpodstatnější ale bylo, že se na nás začala obracet široká veřejnost s podněty. Díky jednomu takovému oznamovateli jsme podali trestní oznámení v souvislosti s přerozdělováním sportovních dotací na Magistrátu hlavního města Prahy (MHMP). A hádejte, kdo opět nechyběl – Karel Březina (ČSSD).

Do médií se také dostaly SMSky ze sledování Miroslava Pelty a Simony Kratochvílové, tehdejší náměstkyně na MŠMT, která v dotační kauze sehrála podstatnou roli. Doslovný přepis části policejních odposlechů zveřejnila Česká televize.

^{David Pastrňák, reprezentant štafety proti korupci ve sportu | zdroj: TI}

Kdo bude šéfovat sportu?

To už se ale přesouváme do roku 2018. Jeff Bezos poprvé stanul v žebříčku Forbes na špici nejbohatších lidí světa s odhadem majetku ve výši 112 miliard dolarů. Francie porazila Chorvatsko 4:2 ve finále Mistrovství světa ve fotbale v Rusku. A Jiří Kejval dostal nápad, že by se v Praze mohly konat Olympijské hry.

České sportovní prostředí tou dobou procházelo jedním z největších skandálu týkající se nehospodárného přerozdělování veřejných financí, nedostatečné kontroly a absence compliance mechanismů, ale šéf ČOV dostal myšlenku za stovky miliard korun, tak jako už dříve třeba Pavel Bém (ODS) tehdejší primátor Prahy. A to už chtělo opravdu notný nedostatek sebereflexe.

V TI jsme ale trpělivě pokračovali v osvětě, analýzách a naší protikorupční práci. Mezitím se dostal na politický stůl nápad vzniku Národní sportovní agentury (NSA). Potvrdilo se, že MŠMT nezvládá řídit sportovní dotační politiku. Nové nastavení bylo na místě. Trefně tehdy celou situaci kolem MŠMT shrnula v komentáři naše teď už bývalá právnička Apolena Ondráčková.

V Česku byla vždy snaha vyčlenit sport mimo pravomoc MŠMT a zřídit Ministerstvo sportu. Tato snaha byla vidět a cítit nejvíce ze strany bossů českého sportu. Politika a vedení sportu v Česku jsou spojené nádoby. Řada předních funkcionářů byli či jsou aktivními a dlouholetými členy politických stran a politických hnutí – Pelta (ODS) či Jansta (ČSSD).

Politický zájem byl tedy zřejmý. Není lepší PR právě pro politiky, než gratulovat slavným sportovcům za jejich mezinárodních úspěchy, udělat si společnou fotku a dát ji na sociální sítě nebo zveřejnit článek ve vlastních médiích a slibovat jim haly a sjezdovky. Pak je tu ještě jedna varianta, zapojit atlety samotné do vlastní předvolební kampaně.

Zrodila se agentura

Následujících 12 měsíců roku 2019 přineslo např. požár katedrály Notre-Dame, velmi oceňovaný seriál Černobyl z dílny HBO a Sky, v Číně se objevil první pacient se záhadným zápalem plic. A v Česku 1. srpna začala s rozpočtem 50 milionů korun fungovat NSA. Jejím vedením byl pověřen tehdejší vládní zmocněnec pro sport Milan Hnilička. NSA tak měla od MŠMT v následujících dvou letech kompletně převzít agendu sportu, včetně přerozdělování dotací.

Mělo se také ukázat, zda Hnilička bude správnou hlavou pro český sport s potřebnou profesionální znalostí a manažerskými schopnostmi, nebo zda se potvrdí riziko, že bude pouze známou osobností, která profituje na PR z vlastní sportovní minulosti. Agentura totiž neměla jasné vize a strategii. Plusy a mínusy shrnula v rozhovoru pro Aktuálně.cz naše právnička Sylvie Kloboučková.

A nesmíme zapomenout, že v dubnu TI podala trestní oznámení na Vratislava Mynáře, kancléře prezidenta republiky Miloše Zemana. Základem trestního oznámení byla zjištění redaktorů pořadu Reportéři ČT a expertů TI.

Proč to zde zmiňuji? Velmi ve zkratce. MŠMT poskytlo občanskému sdružení Chřibák, který Mynář spoluzakládal, dotaci ve výši 26 milionů korun. K dokončení projektu ale nedošlo. Kancléř se tak z pohledu TI dopustil trestných činů dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie. K této kauze se ale ještě vrátíme.

Policie také zvedla naše trestní oznámení z roku 2017 a obvinila devět lidí z MHMP v souvislosti s rozdělováním pražských dotací plynoucích do sportu. Mezi obviněnými politiky byli např. Karel Březina (ČSSD), František Švarc (ODS), Miloš Růžička (STAN) nebo Jan Wolf (KDU-ČSL) či Stanislav Nekolný (ANO).

Další facka pro FAČR

Start roku 2020 budeme mít všichni v paměti, protože se nesmazatelně zapsal do historie lidstva v souvislosti s pandemií COVID-19. Sociolog Daniel Prokop vydal rozšířenou verzi knihy Slepé skvrny. A v červnu začal Městský soud v Praze odhalovat slepé skvrny v kauze rozdělování sportovních dotací. Jako hlavní figury na lavici obžalovaných usedli Miroslav Pelta, Simona Kratochvílová a Miroslav Jansta.

Pro Seznam Zprávy kroky „Velkého čápa“ okomentoval tehdejší ředitel TI David Ondráčka. Interview stojí určitě za přečtení, zjistíte třeba koho označil za Forresta Gumpa českého sportu a politiky.

V říjnu se také veřejnost dozvěděla o dalším zásahu Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v sídle FAČR na pražském Strahově. Výsledek? Devatenáct zadržených osob. Mezi nimi i Roman Berbr, místopředseda FAČR a kmotr českého fotbalu s přezdívkou „Náčelník“. Důvod? Korupce, podplácení, přijetí úplatků a zpronevěra. Kauza se doteď rozplétá.

Po Peltovi další oprávněná facka pro FAČR. Český fotbal drtivě prohrává zápas s korupcí a nevypadá to, že se blýská na lepší zítřky. V TI jsme v návaznosti uspořádali dvě online debaty. První zaměřenou na přerozdělování dotací a veřejné peníze plynoucí do sportu. Druhá byla čistě o fotbalovém prostředí. Hosté se shodli, že fotbal má obrovskou příležitost, která se dalších deset let nemusí opakovat.

Soud rozhodl

A co se dělo letos? V Tokiu se odehrály o rok odložené Letní olympijské hry. Společnost SpaceX Elona Muska vyslala v raketě Falcon 9 na oběžnou dráhu vůbec první lidskou posádku bez profesionálního astronauta. Svět zažívá nové vlny mutací COVID-19. A Milan Hnilička nezvládl svou roli v čele NSA a rezignoval. Jeho vedení agentury provázely problémy s přerozdělováním prostředků, s outsourcingem a s personálním obsazením.

Pomyslným šéfem českého sportu a předsedou NSA se tak stal Filip Neusser. TI se na NSA obrátila s kauzou sportovních dotací Vratislava Mynáře, ve které policie kancléře v únoru 2021 obvinila. MŠMT totiž ignorovalo naše podněty a hrozilo, že dojde ke ztrátě výše zmíněných 26 milionů korun z kapes daňových poplatníků. Až po naší opakované urgenci začalo NSA celou věc oficiálně prošetřovat.

V červnu se také volilo nové vedení na valné hromadě FAČR. TI proto představila 8 klíčových otázek, které by měli kandidáti zodpovědět. Finální souboj mezi Petrem Fouskem a Karlem Poborským nakonec dopadl vítězně pro prvně jmenovaného. Nové vedení českého sportu, resp. fotbalu jsme posléze probrali v našem podcastu Stošestka s expertkou na compliance Apolenu Ondráčkovou a novinářem Luďkem Mádlem.

^{Podcast Stošestka | zdroj: TI}

A v listopadu Městský soud v Praze konečně vynesl dlouho očekávaný verdikt, byť nepravomocný, nad obviněnými v ostře sledované dotační kauze, kterou jsem začal toto ohlédnutí. Kromě Miroslava Pelty si nepravomocný trest vyslechla Simona Kratochvílová. Ta byla shledána vinnou a soud ji poslal na 6,5 roku do vězení a udělil ji peněžitý trest ve výši 2 miliony korun. Platí pro ni také zákaz výkonu funkcí ve veřejné správě.

Soud dále rozhodoval o dalších obviněných fyzických, ale i právnických osobách a posuzoval tenkou hranici mezi lobbingem a nelegálními praktikami. Předseda ČUS Miroslav Jansta, sekretář ČUS Jan Boháč, exředitel odboru sportu na MŠMT Zdeněk Bříza a dále samotné subjekty ČUS a FAČR byli osvobozeni.

Ačkoliv se Pelta ihned odvolal s vyjádřením jemu vlastním: „Je to poločas.“ – je dle rozsudku zřejmé, že využil svého vlivu na o deset let mladší milenku Kratochvílovou, náměstkyni pro řízení sekce sportu. Navedl ji, aby poskytla dotace 18 konkrétním žadatelům o dotace na úkor jiných žadatelů. Takto zamýšleli způsobit škodu nejméně 175,8 milionu korun. Skutky ale zůstaly ve stadiu pokusu.

Verdikt je především varovným signál všem bafuňářům v protykaném českém sportovním prostředí, že se podobné praktiky neobejdou bez následku, i těch trestněprávních. Na druhou stranu stále nebyla dostatečně vymezena jasná hranice a míra, kde končí legitimní lobbing a kde se jedná o ovlivňování za hranou. To se týká hlavně osvobozených.

„Miroslav Jansta nebyl žádný čistý hráč. Jen v protykaném sportovním prostředí uměl a stále umí našlapovat sofistikovaněji než ‚Velký čáp‘ Pelta. Stejně jako dříve v případě MŠMT teď Jansta hraje svou hru s Národní sportovní agenturou (NSA),“ jak v listopadu podotkl ředitel TI Petr Leyer.

Kauza Pelta je jen jednou epizodou v problémech českého sportu. Stále nejsou dostatečně jasná systémová nastavení a mechanismy kontroly dotací a jejích čerpání. NSA zatím nepředvedla očekávaný reset. V Národní radě pro sport dosud zůstává viceprezident Juventusu Pavel Nedvěd, který je v současnosti v Itálii vyšetřován v souvislosti s falšováním klubového účetnictví. Slova jako transparentnost či compliance, tak zůstávají pouze na papíře a ve vzletných mediálních prohlášeních bossů českého sportu. Další podobné kauzy jsou tak jen otázkou času.

Autor je vedoucí komunikace TI.

Pelta odsouzen k šesti letům vězení a peněžitému trestu 5 milionů korun

^{Miroslav Pelta | zdroj: ČTK a foto: Ondřej Deml}

Městský soud v Praze dnes nepravomocně rozhodl o obviněných v kauze týkající se manipulace sportovních dotací. Miroslav Pelta, někdejší předseda Fotbalové asociace České republiky (FAČR), byl shledán vinným a odsouzen k 6 letům vězení a k peněžitému trestu 5 milionů korun. Dále má na 5 let zákaz činnosti ve statutárních orgánech korporací.

Simona Kratochvílová, někdejší náměstkyně na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), byla také shledána vinnou a soud ji poslal na 6,5 roku do vězení a udělil ji peněžitý trest ve výši 2 miliony korun. I pro ni platí zákaz výkonu funkcí, tentokrát ve veřejné správě.

„U Miroslava Pelty a ex-náměstkyně Simony Kratochvílové snad nemohlo rozhodnutí soudu dopadnout jinak. Důkazy byly těžko zpochybnitelné,” vítá rozsudek šéf naší protikorupční organizace Petr Leyer.

„Důležité jsou i peněžité tresty, které zde nejsou úplně nízké, ale vzhledem k závažnosti jednání a celkovému objemu ovlivněných dotací bych si je uměl představit i vyšší,” dodává.

^{Podcast Stošestka | zdroj: TI}

JANSTA A SPOL. OSVOBOZENI

Soud dále rozhodoval o dalších obviněných fyzických, ale i právnických osobách a posuzoval tenkou hranici mezi lobbingem a nelegálními praktikami. Předseda České unie sportu (ČUS) Miroslav Jansta, sekretář ČUS Jan Boháč, exředitel odboru sportu na MŠMT Zdeněk Bříza a dále samotné subjekty ČUS a FAČR byli osvobozeni.

„Ačkoliv Miroslav Jansta a spol. nebyli odsouzeni, je třeba do budoucna řešit, zda takové praktiky mají být společenský přijatelné. Jansta nebyl žádný čistý hráč. Jen v protykaném sportovním prostředí uměl a stále umí našlapovat sofistikovaněji než ‚Velký čáp‘ Pelta. Stejně jako dříve v případě MŠMT teď Jansta hraje svou hru s Národní sportovní agenturou (NSA),“ objasňuje Petr Leyer.

Dnešní rozhodnutí soudu je varovným signálem všem sportovním bafuňářům, že nefér hra nebude tolerována. Sport v Česku má celou řadu problémů souvisejících nejen s korupčními kauzami, ale i se samotným financováním a nastavením transparentních mechanismů kontroly. Je třeba zajistit, aby miliardy korun, které do sportu tečou z veřejných rozpočtů, nemizely ve špinavých rukou.

Stošestka: Pelta a Berbr nejsou jediní, kdo stojí za korupcí ve sportu

^{Apolena Ondráčková a Luděk Mádl | zdroj: TI, fotografie: Jan Volejníček, grafika: ateliér Klimsz}

V nové epizodě Stošestky, podcastu Transparency International (TI), jsme otevřeli téma korupce ve sportu. Moderátorka Martina Foldynová v necelé hodině vyzpovídala právničku a expertku na oblast compliance Apolenu Ondráčkovou a Luďka Mádla, šéfreportéra Seznam Zprávy o tom, proč se v souvislosti s korupcí ve sportu mluví nejvíce o fotbale a nezapomněli probrat ani notoricky známé kauzy spojené s Miroslavem Peltou a Romanem Berbrem. Poslechněte si celý díl na své oblíbené podcastové platformě.

Nejen o volbě nového vedení FAČR mluvili hosté v aktuální Stošestce. Tématem např. bylo nehospodárné nakládání s miliardovými veřejnými prostředky plynoucích do sportu a spojené s korupcí.

Luděk Mádl shrnul situaci takto: “Co se týče korupce a sportu, tak největší předpoklad je tam, kde se vyskytují peníze. Nechci zpochybňovat judo nebo stolní tenis, ale přeci jen se tam asi netočí tolik peněz jako ve fotbale.”

Apolena Ondráčková to vidí velmi podobně: “Považovat sport za synonymum korupce je silné tvrzení, nicméně nemůžeme předstírat, že ve sportu nejsou problémy.”

Hlavním tématem dílu byly samozřejmě korupční kauzy spojené se sportem. Ty největší a nejznámější související mimo jiné s Miroslavem Peltou, Simonou Kratochvílovou či Miroslavem Janstou, nebo případ Romana Berbra a ovlivňování zápasů. Obě kauzy jsme probrali s našimi hosty dopodrobna.

Nezapomněli jsme zmínit, jak takovým věcem ve sportu předcházet a jak tomu mohou napomoci třeba právě rejstříky sportovců. “Sportovci se v rámci svých klubů a svazů musejí angažovat a snažit to posunout. Aby regulace nebyla jen na papíře,” vysvětluje Apolena Ondráčková a Luděk Mádl dodává: “Samozřejmě, že Berbrovi nikdo na compliance linku nevolal, protože mafiánovi si nikdo nebude stěžovat, že je fotbal řízený jako mafie, důležitá je důvěra v lidi, co jsou nahoře, snad to teď bude lepší.”

Podcastem provází Martina Foldynová. 

Poslechněte si celý díl. 

Nové díly Stošestky vycházejí každý druhý čtvrtek, příští epizoda bude věnována investigativním kauzám, na kterých pracujeme v naší protikorupční organizaci.

Podcast Stošestka najdete na vašich oblíbených online platformách: Apple Podcasts, Spotify, Anchor, Google Podcasts, Breaker, Pocket Casts či Radio Public. 

Podcast Stošestka vzniká díky finanční podpoře Ministerstva spravedlnosti ČR a Velvyslanectví USA v České republice. Děkujeme! 

FAČR bude volit nové vedení. Představujeme oblasti, které nesmí být opomenuty, aby v Česku bylo transparentní fotbalové prostředí

^{Ilustrační fotografie z valné hromady FAČR | zdroj: iRozhlas.cz}

Fotbalová asociace České republiky (FAČR) bude 3. června 2021 hlasovat na valné hromadě o novém vedení. Jedná se o přelomové volby, které mohou nastartovat tolik potřebnou změnu v rámci fotbalového prostředí v Česku, jež je zatíženo celou řadou korupčních kauz souvisejících nejen s uplácením rozhodčích, ale především s netransparentním přerozdělováním sportovních dotací. 

FAČR je jedna z největších neziskových organizací u nás, kterou stát dotuje z veřejných prostředků 550 miliony korun ročně. Transparency International (TI) řadu let monitoruje a analyzuje přerozdělování financí z kapes daňových poplatníků plynoucích do sportu a dále také upozorňuje na korupční kauzy.

Největším problémem FAČR jsou dlouhodobě neřešené systémové problémy týkající se hospodaření a dále nedostatečné compliance mechanismy, které by pomohly předcházet korupčním rizikům. Díky tomu mohou vyvolení bafuňáři ve spolupráci se zkorumpovanými úředníky roky zákulisně ovlivňovat, komu a kam potečou dotace, a tak si mimo jiné předcházet delegáty. Ti se posléze podílí na chodu asociace a na samotném hlasování. 

„Je třeba, aby se předvolební debata nevedla jen o tom, jak pozvednout výkony fotbalové reprezentace nebo jak nastavit profesionální fotbal v Česku v první, potažmo druhé lize. Fotbal má klíčovější a závažnější problémy, které musí být řešeny koncepčně a programově. Mezi ně patří právě nastavení transparentního financování, systém kontroly a nulová tolerance klientelismu a korupce,“ říká Petr Leyer, ředitel TI.

„Při správném postupu a nepodcenění těchto stěžejních oblastí pak může z nového procesu benefitovat jak fotbalová mládež, tak amatérští hráči a kluby, kteří tvoří základnu českého fotbalu,“ dodává.

Za současnou nelichotivou situaci ale nemůže jen FAČR jakožto příjemce a alokátor dotací. Další instituce, tentokrát státní, které nezvládají svou roli, jsou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), resp. Národní sportovní agentura (NSA), která je nyní za oblast sportu zodpovědná.

Oba úřady shodně nebyly schopny nastavit hospodárný a transparentní systém přerozdělování a kontroly dotací. To bezpochyby stálo mimo jiné místo Milana Hniličku (za ANO), teď již bývalého předsedu NSA. Hnilička byl spíše PR tváří úřadu než jeho skutečným profesionálním předsedou. Nyní jej nahradil Filip Neusser, který má dle jeho vyjádření oblast transparentního financování českého sportu za jednu z priorit. 

Jak zní tedy strategie na zlepšení?

Předně je třeba vyjádřit kategorické odmítnutí prostředí, které roky v ČR panuje a které si fotbal bere jako rukojmí pro své osobní obohacení. Je třeba od základu přenastavit poměry a vztahy, které budou do budoucna stát na pilířích jako podpora a rozvoj fotbalu od nejnižších pater až po reprezentaci, snaha o podporu a rozvoj mládeže, vymýcení korupce, zákulisních dohod a klientelismu, hospodárné a transparentní financování nebo etické a morální jednání a vystupování.

TI proto představuje 8 klíčových otázek, které by měli kandidáti do vedení Fotbalové asociace České republiky zodpovědět, aby tím ukázali, že o výše uvedené budou v případě zvolení usilovat: 

• Jak obecně vrátit fotbalovému prostředí ztracenou důvěryhodnost?
• Jak transparentně a otevřeně vůči členům FAČR a vůči veřejnosti prezentovat nakládání s prostředky FAČR jak sponzorskými nebo členskými, tak především těmi veřejnými?
• Jaké účinné a konkrétní protikorupční a compliance mechanismy je třeba ve fotbalovém prostředí zavést a na jakých úrovních?
• Je podle Vás kontrolní systém v rámci FAČR nastaven dostatečně efektivně? Pokud ne, co je třeba napravit a v jakém rozsahu (jaké prvky kontroly zavést)?
• Je Vaším záměrem změna stanov FAČR? Případně v jakém rozsahu?
• Jaký je Váš postoj k současnému vedení FAČR? Kdo by měl v rámci FAČR pokračovat a v jakých rolích?
• Jsou Vaším záměrem změny v komisi rozhodčích?
• Plánujete více a soustavně pracovat s rozhodčími na všech úrovních soutěží tak, aby nedocházelo k podezřením z korupce a ke korupčním skandálům z minulosti? Případně jakým způsobem?

„Fotbal v Česku bude mít příští týden možnost, jak změnit zastaralé, neprogresivní a především zkorumpované poměry. Kandidáti na předsedu i do Výkonného výboru asociace by měli být schopni odpovědět na naše otázky ohledně transparentnosti a budoucího rozvoje fotbalu u nás. Považujeme to za klíčové pro hospodárné, efektivní a transparentní řízení organizace,“ apeluje vedoucí komunikace TI David Kotora. 

„Je třeba plně využít nabízenou příležitost k nové budoucnosti fotbalu v Česku. Příležitost, aby o jednom z nejpopulárnějších sportů u nás přestali rozhodovat nikým nevolení zákulisní hráči a trestně stíhaní bafuňáři,“ doplňuje.

Valnou hromadu FAČR budeme v TI sledovat a následně po volbě přineseme komentář a hodnocení v rámci našeho podcastu Stošestka.

(Aktualizace ze dne 1. června 2021) Petr Fousek, kandidát na předsedu Fotbalové asociace ČR (FAČR), nám v úterý 1. června 2021 zaslal odpovědi na otázky, které TI výše veřejně vznesla. Zveřejňujeme také program pana Fouska, na který odkazuje v jeho reakci.

TI vydává analýzu o privatizaci veřejného zájmu ve sportu

^{Analýza plánů podpory sportu s ohledem na rovnost žen a mužů | zdroj: TI}

Jak funguje sport v regionech? Dochází k naplňování priorit a cílů uvedených v Koncepci podpory sportu 2016-2025 v regionech, tedy na úrovni krajů a obcí? Tyto a další otázky bylo cílem zodpovědět v naší společné publikaci, kterou v rámci projektu City Capture 2.0 vydává Transparency International (TI) ve spolupráci s Fórem 50 %. V analýze jsme se soustředili na plány podpory sportu a dotační programy všech krajů a 22 vybraných měst.

Analýza se zaměřuje především na výkonnostní a rekreační organizované sportování, které je dotované kraji a obcemi. Většina dotací do sportu je totiž přerozdělována právě na krajské a obecní úrovni, nikoli té státní. Proto se také v této souvislosti zabýváme privatizací veřejného zájmu.

O privatizaci veřejného zájmu (v angličtině: „state capture“) už bylo řečeno mnohé. Jedná se o jev, kdy soukromé zájmy ovlivňují rozhodovací procesy státu. TI se v projektu City Capture 2.0, jak už sám název napovídá, zaměřila na tento jev na regionální a komunální úrovni.

Financování sportu

Finanční příspěvky do sportu přicházejí z několika různých směrů. Jedná se především o státní příspěvky – dotace od ministerstev, hlavně Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, ale i Ministerstev obrany či vnitra, která financují různá sportoviště a sportovní centra. Dále se do finančních zdrojů řadí veřejné rozpočty, Český olympijský výbor, domácnosti a také ostatní/vedlejší zdroje, kam spadají například loterijní společnosti.

Koncepce a plány

Primárním cílem by mělo být vytvořit na kraji koncepci, a to ideálně ve spolupráci s jednotlivými obcemi. Příkladem „good governance“ (do češtiny překládáno jako „princip dobrého vládnutí“) je i řádně zpracovaný plán, který je k naplňování koncepce nezbytný.

Analýza se takovou koncepcí zabývá. Jde konkrétně o Koncepci sportu 2016-2025, jejího uplatňování a užívání svěřené moci. Otázkou pro výzkum bylo, zda nedochází k neprofesionálnímu přístupu nebo zneužívání moci a zda Koncepce nemá negativní dopady na konkrétní jedince a skupiny jako jsou znevýhodněné děti, sportující ženy a dívky atd.

Otázce rovnosti žen a mužů ve sportu se publikace nevyhnula. Analýza tuto problematiku krátce shrnuje a zdůrazňuje několik bodů, které je třeba na státní, krajské i obecní úrovni monitorovat a průběžně vyhodnocovat, aby v této oblasti docházelo k posunům. Jedná se např. o zastoupení žen a mužů v rozhodování o přidělování sportovních dotací.

Nejčastější chyby

Koncepce, jak už zaznělo, je velmi důležitá, klíčové je ale nezapomenout na strategické plány, a hlavně stanovení konkrétních kroků, které k naplňování strategie a následně koncepce povedou. To je podle analýzy nejčastější problém, který kraje a obce měly.

„Většina zkoumaných subjektů, tedy krajů a obcí, si je vědoma důležité role sportu a jeho potenciálu v podobě socializačního stimulu a nástroje pro integraci různých skupin obyvatel, včetně marginalizovaných. Ke koncepcím a cílům už ale nepřidávají konkrétní kroky, které je nutno k jejich naplnění podniknout, a tím pádem tak zůstává pouze u proklamací, bez rozhodující následné realizace,“ shrnuje zjištění analýzy Pavel Jiříček, právník TI.

Analýza kromě hodnocení krajů a vybraných obcí obsahuje i příklady dobré praxe, kterými se lze inspirovat, a dále řadu doporučení, které k lepšímu naplňování koncepcí a stanovených cílů povedou.

Projekt City Capture

Publikace vznikla v rámci projektu City Capture 2.0 realizovaného TI a Fórum 50 % za podpory nadace Foundation Open Society Instituce (FOSI).