V listopadu letošního roku padly na Městském soudě v Praze první nepravomocné tresty a osvobozující rozsudky související s manipulací sportovních dotací. Šest let odnětí svobody, pětimilionový peněžitý trest a pět let zákazu činnosti ve statutárních orgánech korporací si odnesl Miroslav Pelta, někdejší šéf Fotbalové asociace České republiky (FAČR), autor mnoha nehynoucích výroků, mezi než namátkou patří: „Český profesionální fotbal je na vysoké sportovní úrovni z hlediska etiky i toho korupčního prostředí.“ – známý také pod přezdívkou „Velký čáp“.
Miroslav Jansta (vlevo) a Miroslav Pelta u soudu v případu rozdělování sportovních dotací | fotografie: Michal Šula, MAFRA
Jak dopadla další obvinění, to si řekneme za chvíli. Teď vás ale vezmu na sportovní exkurzi časem z mého pohledu. Pohledu nejen sportovního a fotbalového fanouška, ale především zastánce fér hry. Začínáme v době, kdy hudebním hitparádám vévodila Adele se singlem Hello, do kina jste si zašli na The Hateful Eight od Tarantina, a v Praze a Ostravě se konalo Mistrovství světa v ledním hokeji.
Jsme v roce 2015. V roce, kdy jsme se jako česká Transparency International (TI) rozhodli více systematicky zaměřit na korupci ve sportu a podívat se, jak je české sportovní prostředí financováno, zda jsou procesy transparentní a kontroly vynaložených veřejných prostředků efektivní.
TI se na globální úrovni věnovala běžícím skandálům a kauzám souvisejícím s fungováním FIFA. V Česku se fotbalovým fanouškům otiskla do paměti legendární divadelní „parodie“ na fotbalovou kauzu Ivana Horníka – „Ivánku, kamaráde můžeš mluvit?“ – týkající se ovlivňování výsledků zápasů v podání dvojice Jiří Lábus a Petr Čtvrtníček, na herecké duo ještě narazíme.
Měli jsme tedy z čeho vycházet a věděli jsme, že korupční a systémová rizika spojená se sportovním prostředím nejsou jenom ve fotbale. Proto jsme také mimo jiné navázali spolupráci s Českým svazem ledního hokeje (ČSLH).
Cílem bylo zavést etickou telefonní linku a e-mailovou adresu pro sběr, prošetření a vyhodnocení podnětů, právní poradenství a dále zavedení osvětové činnosti dotýkající se preventivních výchovných programů.
Kromě hokeje a fotbalu jsme chtěli zanalyzovat a hlavně pochopit, jak funguje celé sportovní prostředí v Česku. V té době do sportu teklo z veřejných prostředků kolem 4 miliard korun ročně. Tato částka se každým dalším rokem zvyšovala a stále zvyšuje. Dnes se pohybuje okolo 12 miliard.
Zajímalo nás, jak jsou finance přerozdělovány, kdo je poskytuje, kam tečou, kolik peněz finálně doputuje k cílovým skupinám, kdo kontroluje jejich využití a jaký je klíč či vzorec pro celý tento proces.
Identifikujeme rizika
David Kotora, vedoucí komunikace TI | fotografie: Jan Volejníček, zdroj: TI
To nám zabralo několik měsíců, takže jsme se přehoupli do 2016, kdy mezi nejvyhledávanější slova na Google patřila: Pokémon GO, Donald Trump a Prince. Naše analýza „Financování sportu statutárními městy a kraji“, která spatřila světlo světa, mezi nimi sice nefigurovala, ale čtení to bylo rozhodně zajímavé. Závěr ve zkratce? Neefektivní a netransparentní dotační programy/grantové soutěže. Bylo nám zřejmé, že magma v podobě neprůhledného financování pod povrchem vře a erupce většího systémového problému je jen otázkou času.
Úlohu TI jsme nechápali čistě jako analytickou a vzdělávací, začali jsme tak hrát roli jakéhosi moderátora o rizicích a problémech českého sportu. Sport je z logiky věci a valné části vysoce soutěžní a konkurenční prostředí, a to na všech jeho úrovních – amatérské i profesionální. Konkurenční souboje bylo vidět i na úrovni vedení jednotlivých sportovních svazů a unií. Mnohdy to byla zákulisní politika, jindy otevřené souboje viditelné v médiích.
Začali jsme tak připravovat kulaté stoly k problematickým oblastem, např. sportovní rejstříky, kam jsme jednotlivé aktéry přizvali, aby vše mohli probrat na „neutrální půdě“. Mám na mysli mimo jiné Jiřího Kejvala, předsedu Českého olympijského výboru (ČOV), Miroslava Janstu, předsedu České unie sportu (ČUS) nebo celou řadu zástupců z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).
Postavu Miroslava Pelty, tehdejšího šéfa FAČR a majitele FK Jablonec, jsme záměrně vynechali. Už tehdy pro nás v TI nemělo cenu konkrétně s ním vést diskuze či rozhovory.
Pro širokou veřejnost jsme také připravili debatu v Kině Pilotů „Třicetník na kříž a padíka, když vyhrajem“, aby lidé, resp. daňový poplatníci měli možnost posoudit, kdo český sport řídí, jaký je jeho stav a kam plynou jejich peníze.
Rok 2016 jsem zakončili otevřeným workshopem „Financování sportu: Kde jsme a kam směřujeme?“, kterého se zúčastnilo více než 40 zástupců převážně z řad sportovních odborů krajských a městských úřadů, ale také ze sportovních asociací a klubů. TI jednoduše suplovala, co mělo tehdy dělat samo MŠTM, které v té době sport v Česku mělo v dikci.
A pak to přišlo
Začátek roku 2017 potěšil všechny držitele Bitcoinu, kdy se opět vrátil nad hranici 1000 dolarů – dnes se pohybuje okolo 45 tisíc dolarů. Donald Trump byl jmenován 45. prezidentem Spojených státu amerických. A v TI padlo rozhodnutí zvednout téma korupce ve sportu a připravit speciální komunikační kampaň.
Co bylo jejím cílem? Provětrat nezdravé a stojaté vody českého sportu, upozornit veřejnost, že se může na TI obracet a představit klíčové systémové problémy, jako neprůhledné financování, a nabídnout řešení.
Tenkrát jsme proto oslovili ke spolupráci profíky ze Saatchi & Saatchi. A vrátili jsme se k našim lobbistickým schůzkám s představiteli českého sportu, abychom je informovali o našem záměru.
V březnu jsme měli jasný koncept kampaně, zrodil se Korupční víceboj. Pustili jsme se do příprav komunikační strategie, speciálního webu, do produkce spotu a oslovování známých osobnosti ze světa sportu, aby se do kampaně zapojili. Plán spuštění byl léto 2017.
A pak to přišlo. Bylo 3. května 2017, v Praze panovalo skoro jasno, 15 °C a Policie České republiky dopoledne zahájila koordinovaný zátah v sídle FAČR. Současně s tím bylo zadrženo několik vysokých funkcionářů ze sportovního odvětví, pražského magistrátu a MŠMT – Miroslav Jansta, Miroslav Pelta či Karel Březina. Důvodem bylo podezření na manipulaci se sportovními dotacemi. Zásah tak podpořil závěry naší analýzy z prosince 2016.
V té době jsme už plánovali veřejnou debatu „Nejsou míče jako míče aneb o korupci ve fotbalových asociacích“, která nakonec proběhla 13. června ve vršovickém Ďolíčku, stadionu Bohemians 1905. Lepší načasování jsme si nemohli přát.
Korupční víceboj jsem dle plánu spustili v létě. Jiří Lábus a Petr Čtvrtníček si spolu znovu zahráli, tentokrát při moderaci fiktivní sportovní akce na stadionu „Nepřátelství“, kde jsme parodovali bafuňářské praktiky. O spot se postarali filmaři z Boogiefilms v čele s režisérem a hercem Jakubem Štáfkem, který zářil v seriálu Vyšehrad.
Korupční víceboj | zdroj: TI
Zároveň jsem zahájili štafetu za transparentní sport, do které se mimo jiné zapojili hokejisté David Pastrňák a Martin Hanzal, plážová volejbalistka Kristýna Hoidarová Kolocová, tenistka Andrea Hlaváčková, sledge hokejista Michal Vápenka, cyklista Jiří Ježek, nebo fotbalista Tomáš Ujfaluši či plavec Jan Povýšil. Ještě jednou velké poděkování všem, že jste s námi do toho šli!
Kampaň to byla z našeho pohledu velmi úspěšná. TI se mimo jiné objevila poprvé v historii v nejstarším vysílaném českém pořadu Branky, body, vteřiny nebo v legendárním Týdeníku Květy. Tam otiskli náš průzkum, který jsme připravili ve spolupráci se STEM/MARK, kde jedním ze zjištění bylo, že téměř 3/5 lidí se domnívají, že státní peníze nejsou v oblasti sportu vynakládány efektivně.
To nejpodstatnější ale bylo, že se na nás začala obracet široká veřejnost s podněty. Díky jednomu takovému oznamovateli jsme podali trestní oznámení v souvislosti s přerozdělováním sportovních dotací na Magistrátu hlavního města Prahy (MHMP). A hádejte, kdo opět nechyběl – Karel Březina (ČSSD).
Do médií se také dostaly SMSky ze sledování Miroslava Pelty a Simony Kratochvílové, tehdejší náměstkyně na MŠMT, která v dotační kauze sehrála podstatnou roli. Doslovný přepis části policejních odposlechů zveřejnila Česká televize.
David Pastrňák, reprezentant štafety proti korupci ve sportu | zdroj: TI
Kdo bude šéfovat sportu?
To už se ale přesouváme do roku 2018. Jeff Bezos poprvé stanul v žebříčku Forbes na špici nejbohatších lidí světa s odhadem majetku ve výši 112 miliard dolarů. Francie porazila Chorvatsko 4:2 ve finále Mistrovství světa ve fotbale v Rusku. A Jiří Kejval dostal nápad, že by se v Praze mohly konat Olympijské hry.
České sportovní prostředí tou dobou procházelo jedním z největších skandálu týkající se nehospodárného přerozdělování veřejných financí, nedostatečné kontroly a absence compliance mechanismů, ale šéf ČOV dostal myšlenku za stovky miliard korun, tak jako už dříve třeba Pavel Bém (ODS) tehdejší primátor Prahy. A to už chtělo opravdu notný nedostatek sebereflexe.
V TI jsme ale trpělivě pokračovali v osvětě, analýzách a naší protikorupční práci. Mezitím se dostal na politický stůl nápad vzniku Národní sportovní agentury (NSA). Potvrdilo se, že MŠMT nezvládá řídit sportovní dotační politiku. Nové nastavení bylo na místě. Trefně tehdy celou situaci kolem MŠMT shrnula v komentáři naše teď už bývalá právnička Apolena Ondráčková.
V Česku byla vždy snaha vyčlenit sport mimo pravomoc MŠMT a zřídit Ministerstvo sportu. Tato snaha byla vidět a cítit nejvíce ze strany bossů českého sportu. Politika a vedení sportu v Česku jsou spojené nádoby. Řada předních funkcionářů byli či jsou aktivními a dlouholetými členy politických stran a politických hnutí – Pelta (ODS) či Jansta (ČSSD).
Politický zájem byl tedy zřejmý. Není lepší PR právě pro politiky, než gratulovat slavným sportovcům za jejich mezinárodních úspěchy, udělat si společnou fotku a dát ji na sociální sítě nebo zveřejnit článek ve vlastních médiích a slibovat jim haly a sjezdovky. Pak je tu ještě jedna varianta, zapojit atlety samotné do vlastní předvolební kampaně.
Zrodila se agentura
Následujících 12 měsíců roku 2019 přineslo např. požár katedrály Notre-Dame, velmi oceňovaný seriál Černobyl z dílny HBO a Sky, v Číně se objevil první pacient se záhadným zápalem plic. A v Česku 1. srpna začala s rozpočtem 50 milionů korun fungovat NSA. Jejím vedením byl pověřen tehdejší vládní zmocněnec pro sport Milan Hnilička. NSA tak měla od MŠMT v následujících dvou letech kompletně převzít agendu sportu, včetně přerozdělování dotací.
Mělo se také ukázat, zda Hnilička bude správnou hlavou pro český sport s potřebnou profesionální znalostí a manažerskými schopnostmi, nebo zda se potvrdí riziko, že bude pouze známou osobností, která profituje na PR z vlastní sportovní minulosti. Agentura totiž neměla jasné vize a strategii. Plusy a mínusy shrnula v rozhovoru pro Aktuálně.cz naše právnička Sylvie Kloboučková.
A nesmíme zapomenout, že v dubnu TI podala trestní oznámení na Vratislava Mynáře, kancléře prezidenta republiky Miloše Zemana. Základem trestního oznámení byla zjištění redaktorů pořadu Reportéři ČT a expertů TI.
Proč to zde zmiňuji? Velmi ve zkratce. MŠMT poskytlo občanskému sdružení Chřibák, který Mynář spoluzakládal, dotaci ve výši 26 milionů korun. K dokončení projektu ale nedošlo. Kancléř se tak z pohledu TI dopustil trestných činů dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie. K této kauze se ale ještě vrátíme.
Policie také zvedla naše trestní oznámení z roku 2017 a obvinila devět lidí z MHMP v souvislosti s rozdělováním pražských dotací plynoucích do sportu. Mezi obviněnými politiky byli např. Karel Březina (ČSSD), František Švarc (ODS), Miloš Růžička (STAN) nebo Jan Wolf (KDU-ČSL) či Stanislav Nekolný (ANO).
Další facka pro FAČR
Start roku 2020 budeme mít všichni v paměti, protože se nesmazatelně zapsal do historie lidstva v souvislosti s pandemií COVID-19. Sociolog Daniel Prokop vydal rozšířenou verzi knihy Slepé skvrny. A v červnu začal Městský soud v Praze odhalovat slepé skvrny v kauze rozdělování sportovních dotací. Jako hlavní figury na lavici obžalovaných usedli Miroslav Pelta, Simona Kratochvílová a Miroslav Jansta.
Pro Seznam Zprávy kroky „Velkého čápa“ okomentoval tehdejší ředitel TI David Ondráčka. Interview stojí určitě za přečtení, zjistíte třeba koho označil za Forresta Gumpa českého sportu a politiky.
V říjnu se také veřejnost dozvěděla o dalším zásahu Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v sídle FAČR na pražském Strahově. Výsledek? Devatenáct zadržených osob. Mezi nimi i Roman Berbr, místopředseda FAČR a kmotr českého fotbalu s přezdívkou „Náčelník“. Důvod? Korupce, podplácení, přijetí úplatků a zpronevěra. Kauza se doteď rozplétá.
Po Peltovi další oprávněná facka pro FAČR. Český fotbal drtivě prohrává zápas s korupcí a nevypadá to, že se blýská na lepší zítřky. V TI jsme v návaznosti uspořádali dvě online debaty. První zaměřenou na přerozdělování dotací a veřejné peníze plynoucí do sportu. Druhá byla čistě o fotbalovém prostředí. Hosté se shodli, že fotbal má obrovskou příležitost, která se dalších deset let nemusí opakovat.
Soud rozhodl
A co se dělo letos? V Tokiu se odehrály o rok odložené Letní olympijské hry. Společnost SpaceX Elona Muska vyslala v raketě Falcon 9 na oběžnou dráhu vůbec první lidskou posádku bez profesionálního astronauta. Svět zažívá nové vlny mutací COVID-19. A Milan Hnilička nezvládl svou roli v čele NSA a rezignoval. Jeho vedení agentury provázely problémy s přerozdělováním prostředků, s outsourcingem a s personálním obsazením.
Pomyslným šéfem českého sportu a předsedou NSA se tak stal Filip Neusser. TI se na NSA obrátila s kauzou sportovních dotací Vratislava Mynáře, ve které policie kancléře v únoru 2021 obvinila. MŠMT totiž ignorovalo naše podněty a hrozilo, že dojde ke ztrátě výše zmíněných 26 milionů korun z kapes daňových poplatníků. Až po naší opakované urgenci začalo NSA celou věc oficiálně prošetřovat.
V červnu se také volilo nové vedení na valné hromadě FAČR. TI proto představila 8 klíčových otázek, které by měli kandidáti zodpovědět. Finální souboj mezi Petrem Fouskem a Karlem Poborským nakonec dopadl vítězně pro prvně jmenovaného. Nové vedení českého sportu, resp. fotbalu jsme posléze probrali v našem podcastu Stošestka s expertkou na compliance Apolenu Ondráčkovou a novinářem Luďkem Mádlem.
Podcast Stošestka | zdroj: TI
A v listopadu Městský soud v Praze konečně vynesl dlouho očekávaný verdikt, byť nepravomocný, nad obviněnými v ostře sledované dotační kauze, kterou jsem začal toto ohlédnutí. Kromě Miroslava Pelty si nepravomocný trest vyslechla Simona Kratochvílová. Ta byla shledána vinnou a soud ji poslal na 6,5 roku do vězení a udělil ji peněžitý trest ve výši 2 miliony korun. Platí pro ni také zákaz výkonu funkcí ve veřejné správě.
Soud dále rozhodoval o dalších obviněných fyzických, ale i právnických osobách a posuzoval tenkou hranici mezi lobbingem a nelegálními praktikami. Předseda ČUS Miroslav Jansta, sekretář ČUS Jan Boháč, exředitel odboru sportu na MŠMT Zdeněk Bříza a dále samotné subjekty ČUS a FAČR byli osvobozeni.
Ačkoliv se Pelta ihned odvolal s vyjádřením jemu vlastním: „Je to poločas.“ – je dle rozsudku zřejmé, že využil svého vlivu na o deset let mladší milenku Kratochvílovou, náměstkyni pro řízení sekce sportu. Navedl ji, aby poskytla dotace 18 konkrétním žadatelům o dotace na úkor jiných žadatelů. Takto zamýšleli způsobit škodu nejméně 175,8 milionu korun. Skutky ale zůstaly ve stadiu pokusu.
Verdikt je především varovným signál všem bafuňářům v protykaném českém sportovním prostředí, že se podobné praktiky neobejdou bez následku, i těch trestněprávních. Na druhou stranu stále nebyla dostatečně vymezena jasná hranice a míra, kde končí legitimní lobbing a kde se jedná o ovlivňování za hranou. To se týká hlavně osvobozených.
„Miroslav Jansta nebyl žádný čistý hráč. Jen v protykaném sportovním prostředí uměl a stále umí našlapovat sofistikovaněji než ‚Velký čáp‘ Pelta. Stejně jako dříve v případě MŠMT teď Jansta hraje svou hru s Národní sportovní agenturou (NSA),“ jak v listopadu podotkl ředitel TI Petr Leyer.
Kauza Pelta je jen jednou epizodou v problémech českého sportu. Stále nejsou dostatečně jasná systémová nastavení a mechanismy kontroly dotací a jejích čerpání. NSA zatím nepředvedla očekávaný reset. V Národní radě pro sport dosud zůstává viceprezident Juventusu Pavel Nedvěd, který je v současnosti v Itálii vyšetřován v souvislosti s falšováním klubového účetnictví. Slova jako transparentnost či compliance, tak zůstávají pouze na papíře a ve vzletných mediálních prohlášeních bossů českého sportu. Další podobné kauzy jsou tak jen otázkou času.
Autor je vedoucí komunikace TI.
