Gavin O´Brien, stážista Transparency International Česká republika | zdroj: TI
Mistrovství světa ve fotbale 2018 v Rusku právě vrcholí. Na hřišti mezi sebou zápasí ty nejlepší týmy světa o to, kdo se stane šampionem. Průběh poháru je velmi barvitý – i přes jasně dané favority nabídly dosavadní zápasy několik překvapení, která nikdo nečekal, jako bylo vítězství Mexika 1:0 nad obhájci titulu z Německa, nebo postup Ruska přes španělský národní tým v penaltovém rozstřelu.
Nejvíce emocí v rámci fotbalového dění necítí tentokrát jen skalní fanoušci, kteří pro tento sport dýchají, ale to pravé rozrušení panuje právě mezi zeměmi, které se ucházely o pořádání této prestižní sportovní akce, a které prohrály s jedním z nejméně pravděpodobných kandidátů – Ruskem.
Cesta ke světovému poháru 2018 byla lemována silným rozhořčením nad ruským zásahem do výběru pořadatelské země a mnoha obviněními, že Rusko bylo vybráno na základě korupčního jednání. Obvinění plynula z dojmu, že Rusko nesplňovalo podmínky pro hostování mistrovství, a to především ve srovnání s ostatními zájemci (o pořádání poháru se ucházela Anglie a spojené nabídky přišly také od Belgie s Nizozemskem a Španělska s Portugalskem).
Nezpůsobilý kandidát
Rusko se nepyšní stabilními fotbalovými úspěchy, na světový pohár v Jihoafrické republice v roce 2010 se jeho tým ani nekvalifikoval. FIFA nejprve ohodnotila ruskou přihlášku jako jednu z nejriskantnějších z provozního hlediska, jelikož země neměla dostatečnou infrastrukturu pro pořádání takové akce – nejen naprostý nedostatek vyhovujících fotbalových stadionů, ale také nízké ubytovací a dopravní kapacity nepřipravené na takový příliv fotbalových fanoušků.
Vzhledem k nedávnému skandálu, který se dotkl několika vedoucích představitelů FIFA a úplného obratu Ruska, mnoho lidí pochybovalo o zákonnosti metod, které Rusko používalo k zajištění nabídky.
Hlas za obraz
Ve světle těchto obvinění spustil tehdejší hlavní vyšetřovatel Etické komise FIFA, Michael J. Garcia, dvouleté vyšetřování praktik, které státy v těchto pořadatelských kláních používají, a to se zaměřením na Rusko a Katar. Ač bylo obvinění vůči Rusku mnoho, Garcia zúžil své vyšetřování na čtyři z nich:
- člen rady FIFA Michel D’Hooghe přijal umělecké dílo výměnou za svůj hlas pro Rusko;
- ruská delegace se neoprávněně pokusila ovlivnit hlasování Amose Adamu, člena rady FIFA, financováním rozvojových projektů v Nigérii;
- člen rady FIFA Franz Beckenbauer vstoupil do smluvního poměru s ruskou plynařskou společností výměnou za svůj hlas ve prospěch Ruska;
- a Lord Triesman zveřejnil tvrzení, že docházelo k tajným domluvám mezi Ruskem a Španělskem.
V závěrečné zprávě vyšetřování se také zmiňuje pozoruhodný fakt, že všechny počítače, které používala ruská delegace, byly příhodně zničeny.
Okleštěný report
Tuto závěrečnou 350 stránkovou zprávu podal Garcia etické komisi FIFA v září 2014. Ta hodnotila praktiky, které používalo 6 států ucházejících se o pořádání mistrovství v roce 2018 a také zemí zapojených do výběru pro rok 2022. Hans-Joachim Eckert, vedoucí oddělení pro etické záležitosti FIFA, publikoval zkrácenou zprávu o 42 stranách, která očišťovala Rusko i Katar od všech obvinění.
Média označila tuto skrovnou zprávu za pokus „zahrát kauzu do outu“ a Garcia brzy poté rezignoval na post v etické komisi s prohlášením, že ono shrnutí bylo „nedostatečné“. FIFA nezveřejnila plné znění zprávy až do roku 2017, kdy k tomu byla donucena potom, co report unikl do německého deníku Bild.
Zrušený přátelák
Po zveřejnění vyplynulo na povrch překvapivé množství informací o tom, jaké nekalé a pochybné praktiky mnozí zájemci používají. Ač bylo mnoho z porušení spíš nezávažných, zpráva ukázala především šíři takových praktik. Jedním z nejméně očekávaných provinilců byla Anglie, která v jednom z případů plánovala přátelské utkání s Thajskem, které se mělo odehrát 8 dní před hlasováním, to však zrušila den předem, když vyšlo najevo, že Anglie thajský hlas nezíská.
I když se může zdát, že se nejedná o nějaké závažné překračování pravidel, ani ta nejmenší porušení by neměla zůstat bez zájmu. Pochybné praktiky začínají na té nejnižší úrovni a přerůstají do větších problémů, které pak ovlivňují úroveň nejvyšší a mohou nakonec přispět k úplné diskreditaci fotbalového mistrovství světa a zemí, které se zapojí.
Nejasná budoucnost poháru v Kataru
Ztělesněním je dnešní situace Kataru, jehož nekalé praktiky v rámci výběru pořadatelské země vedou mnohé k otázce, zda by volba pro rok 2022 neměla být zrušena. Naproti tomu hodnocení Ruska očistilo letošního pořadatele a vykreslilo ho v nejlepších barvách. Vzhledem k problémům, které se nevyhnuly v menším nebo větším měřítku žádné z kandidátských zemí, by bylo více než překvapivé, kdyby Rusko bylo tím jediným státem, který by udržel vše v naprostém souladu s pravidly.
Ačkoliv bylo Rusko zbaveno všech obvinění, stále zůstává příliš mnoho doložených případů, ve kterých se země snaží si pochybnými praktikami zajistit roli pořadatele a důsledky takového jednání jsou jasně negativní.
Sledování zápasů vs. Sledování jejich pozadí
Pro nás jako diváky je hned z několika důvodů stěžejní tyto korupční praktiky sledovat. FIFA nepřevezme tuto zodpovědnost (jak jsme mohli vidět již několikrát v minulosti), má monopol na organizaci světového poháru a nadále bude zneužívat volbu pořadatele k tomu, aby si „zvýšila profit“ místo toho, aby pořadatelství získala země, která si ho skutečně zaslouží.
Volba by se nikdy neměla omezit pouze na to, kdo je schopen zaplatit nejvíc. Mnoho kandidátů bude i nadále prohrávat, jednoduše proto, že nemají dostatek peněz a vlivu. Navíc, pokud někdo vyhraje volbu díky korupci, je o to pravděpodobnější, že korupce nebude v takové zemi ojedinělá. Dále pokud díky korupci dosáhnou toho, co chtějí, budou v takových aktivitách pokračovat a sportovní prostředí se bude potýkat s navazujícími problémy.
Například Rusko i Katar, jako pořadatelé pro roky 2018 a 2022, jsou vyšetřovány nejen kvůli korupci, ale také kvůli porušování lidských práv (nelidské podmínky práce při stavbě stadionů, atd.).
Není to jen o fotbale
A konečně, pokud se nebudeme zabývat korupcí v rámci mistrovství světa, nejen že bude narušena integrita fotbalu jako takového, ale otevřou se dveře takovým praktikám i do dalších sportů po celém světě.
Uzavřu to podstatnou otázkou pro Vás, čtenáře. Jak daleko můžeme nechat dojít nátlakové taktiky a nelegitimní volební praktiky, než si uvědomíme, že se jedná o korupci a budeme ji podle toho penalizovat?
Autorem je Gavin O’Brien, stážista Transparency International Česká republika.
