Český fotbal má obrovskou příležitost, která se dalších deset let nemusí opakovat. Jak ji využít a co by mělo následovat?

^{Online debata „Český fotbal v korupčním offsidu: jak postavit na nohy největší tuzemský sport?“ | zdroj: TI}

V polovině října zatkla Policie ČR místopředsedu Fotbalové asociace ČR (FAČR) Romana Berbra, který de facto ovládal největší tuzemský sport – fotbal. V čele FAČRu se ale zatýkalo i v minulosti: před třemi lety „padl“ jeho šéf Miroslav Pelta. Nejen Fotbalová asociace, ale i celý fotbal byl v minulosti protkán korupcí. Teď však dostává fotbal další příležitost to změnit. O tom, co se teď děje, a také co by mělo následovat, jsme debatovali s osobnostmi z prostředí českého fotbalu.

Ve čtvrtek 19. listopadu 2020 proběhla veřejná online debata Transparency International ČR (TI) pod názvem “Český fotbal v korupčním offsidu: jak postavit na nohy největší tuzemský sport?”

Tématem byl současný stav tohoto sportu, ale i nové příležitosti, které v tuto chvíli přicházejí a co pro fotbal znamenají. Debatou provázel nyní už bývalý ředitel TI David Ondráčka.

Korupce ve sportu doteď jen tak nezmizela ani v budoucnu sama od sebe nezmizí. Fotbal má ale v tuhle chvíli velkou příležitost. Zadržení Romana Berbra, který v návaznosti na to odstoupil z postu místopředsedy FAČRu, otevírá dveře systémovějším změnám.

Celkem bylo kvůli korupci ve fotbale zadrženo za poslední tři roky 20 lidí. Pozitivní příklad neudává ani mezinárodní fotbalové asociace FIFA, která je zatížena mnohými korupčními skandály. Reformě FIFA se věnuje berlínský sekretariát TI.

Do panelu přišlo debatovat šest osobností. Z prostředí fotbalu se účastnili Ondřej Lípa z Fotbalové evoluce a Martin Mulač z projektu Nový fotbal-Nové tváře. Expertní pohled do debaty přinesli Apolena Ondráčková, právnička a expertka na compliance programy. Dále Liběna Šrámková, expertka na sportovní právo z GPS Legal, a Luděk Mádl, sportovní novinář a šéfreportér z redakce Seznam Zpráv. Zástupci FAČR a Národní sportovní agentury pozvání na debatu odmítli, resp. na ni vůbec nezareagovali.

A co bude dál?

Všichni panelisté se hned ze začátku debaty shodli, že dosavadní fungování českého fotbalu se dá jen stěží hodnotit kladně. Korupce byla a je ve fotbalu všudypřítomná od těch nejnižších příček až po ty nejvyšší ve vedení Fotbalové asociace.

Podle Luďka Mádla je hlavní, aby každý začal u sebe, aby si rozmyslel, zda obálku za rozhodčím ponese a rozhodčí, zda ji přijme. Do této chvíle byl, podle sportovního novináře, tento způsob chování ve fotbale nejen tolerován, ale i podporován z vyšších vrstev asociace, a to se teď může změnit.

Apolena Ondráčková dodala, že podle ní chybí FAČRu pud sebezáchovy, a to hlavně proto, že nikdy nebyla pod pohrůžkou, že by mohla být sankcionována, doteď nepodléhala žádnému vyššímu orgánu. Pomohl by tak externí nátlak, jinak podle ní ke změně nedojde.

Oproti tomu Martin Mulač, jak už vychází z názvu platformy, kterou zastupuje, je pro absolutní výměnu úplně všech, kteří se na vedení, a to v jakémkoli stupni asociace, kdy podíleli.

Podle Ondřeje Lípy je klíčové, aby co nejvíce okresů, což je nejnižší správní jednotka v rámci celé asociace, bylo tzv. „svobodných“ a jednalo samo za sebe, ne pod dohledem někoho shora, jak tomu bylo do teď. Od nich se pak bude tímto způsobem odvíjet i volba na kraji a dále. Postupná obměna je podle něj základem, nelze dělat vše najednou.

Liběna Šrámková naopak upozornila na to, že obměna na okresech a krajích nestačí. Podle ní je nutné, aby došla až na samotný vrchol pyramidy, aby se v budoucnu už podobné situace, jako opakované skandály, neopakovaly. Souhlasí ale s tím, že by změna měla být iniciovaná odspodu.

Čeká český fotbal změna k lepšímu?

Výstupem z debaty byla shoda všech přítomných, že se nejen FAČR, ale i celý fotbal právě teď nachází v situaci, kterou musí jednoznačně využít, aby se očistil od dekád korupce a nepravostí. Je na místě tedy přihlížet blízkému vývoji, který dá směr dekádám dalším.

Korupci ve sportu se TI věnuje dlouhodobě. Příkladem může být kampaň Korupční víceboj za čistší a transparentnější sportovní prostředí v roce 2017. Je to ale i jedno z témat, kterým se chce česká pobočka globální protikorupční sítě věnovat ve dvouletém období 2020/2021. Obnově nejen FAČRu, ale i celému fotbalu budeme aktivně nadále přihlížet.

Celý záznam z debaty si můžete pustit na našem Facebooku nebo YouTube.

Pelta odzbrojoval kouzlem vtipného primitiva, vinen je i stát, říká Ondráčka

^{David Ondráčka, ředitel TI | zdroj: TI}

„Hlavním obviněným v kauze Pelta a spol. by vlastně měl být neschopný stát, který dlouhodobě nedokázal vytvořit pravidla pro financování českého sportu,“ říká David Ondráčka, ředitel české pobočky Transparency International.

Druhým celotýdenním „turnusem“ pokračuje u Městského soudu v Praze hlavní líčení ve věci obžaloby několika fyzických a právnických osob, které státní zástupce viní z údajných manipulací při rozdělování státních dotací Ministerstva školství určených v roce 2017 pro oblast sportu.

Korupce ze sportu nezmizela, varuje právnička Transparency. Hniličku to může semlít

^{Sylvie Kloboučková, právnička TI | zdroj: TI}

Dva roky po slavné korupční aféře na ministerstvu školství se sportovní agenda stěhuje pod křídla Národní sportovní agentury vedené Milanem Hniličkou. Bývalý hokejový brankář to ale v předsednické funkci nebude mít snadné, říká právnička Transparency International Sylvie Kloboučková. Sportovní šíbři jsou podle ní silní a dokážou semlít i silné osobnosti.

Aktuálně.cz: Řízení sportu si od nového roku přebírá samostatná Národní sportovní agentura v čele s Milanem Hniličkou. Jak tento krok hodnotíte?

Sylvie Kloboučková: Jen zřízení nového subjektu neznamená, že to bude lepší. Ono to klidně může fungovat úplně stejně špatně jako teď. Ano, třeba budou mít kapitolu v rozpočtu a k dispozici víc lidí, ale úplně stejně mohli posílit jen odbor na ministerstvu. Důležité je, že zatím nikdo neví, jak to bude fungovat a co ta agentura konkrétně bude dělat. Pořád jen zní, že „My jsme udělali agenturu, tím jsme vyřešili sport a bude to dobré“. Mně to přijde zatím velmi populistické.

Takže se klidně může stát, že se ani zřízením NSA v českém sportu nic moc nezmění?

Milan Hnilička teď bude ve strašně těžké pozici a pod velkým tlakem. V oblasti sportu se pohybuje spousta lidí a každý z nich má nějaký svůj zájem a kope za něj. A tím nemyslím jen za sebe, ale třeba za svůj svaz či sport. Takže bude velmi důležité, kým se obklopí. Jestli kolem něj budou nezávislí lidé, třeba z akademické sféry, nebo jen sportovní funkcionáři, kteří se v tom pohybují desítky let. A tihle lidé jsou v tom silní a dokážou člověka semlít. Bude velice zajímavé tohle sledovat.

Co tedy bude třeba napravit jako první?

Podle nás jsou zásadní téma rejstříky sportovců a stadionů. To je úhelný kámen, na kterém se musí stavět. Zatím nemá cenu řešit dotační vzorce a dotační programy, podle kterých se dotace budou rozdělovat, když neznáme přesně členskou základnu a nevím, kde ta sportoviště jsou. Bez toho to nemůže efektivně fungovat.

MŠMT ale už loni rejstříky spustilo a od letoška by měly být naplněné aktuálními daty. Je tedy tahle podmínka splněna?

Nejdřív je třeba, aby to dobře fungovalo a nesplnilo se to jen tak, aby se naplnil zákon. Aktuální stav je takový, že tam sice jsou nalitá nějaká data, ale zase není ověřené, jestli tam nejsou černé duše a ti lidi opravdu sportují.

Data v rejstřících tedy nemusí být spolehlivá?

Ta vložená data je nutné ověřovat v reálu, což se teď neděje. Samo ministerstvo uznává, že zkontrolují méně než pět procent zadaných údajů. A pokud jsme v situaci, kdy si tam tedy může každý napsat, co chce, a je malá šance, že na ně ta kontrola přijde, tak to spousta z nich dělá a vyplatí se jim to. Navíc není možná ani vnější veřejná kontrola, protože kvůli GDPR je část těch dat zavřená. Takže u rejstříků hrozí, že se sice zavedou, ale neefektivně. A pak se z toho stane vlastně jen alibi a stav zůstane stejný.

Takže se budou dál registrovat černé duše, aby přišly dotace.

Tady se před pár lety zavedl program Můj klub, kde putují peníze přímo klubům na hlavu. Ale my přece nemůžeme dávat peníze na hlavu, když nevím, kolik těch hlav je. Pak tu byly takové kauzy, jako že si sportovní klub udělal den otevřených dveří, návštěvníci se při něm zapsali a oni je pak vykázali jako členy. A i když věřím, že většinou ty peníze fakt jdou do toho sportu a ne někomu do kapsy, takhle to nejde dělat.

Jak by ta data ale mělo ministerstvo ověřovat?

Dobrý příklad je v tomhle FAČR, která je sice v mnoha ohledech kontroverzní, ale její vlastní rejstřík dobře funguje. Mají ho navázaný na členský příspěvek i zápisy z utkání, takže jsou schopni si to reálně ověřovat. A když se to povedlo fotbalu, tak by to mělo jít i jinde. Ale neříkám, že je to snadné zavést.

Ze sportovního prostředí také často znějí stížnosti na byrokracii a pomalou práci úředníků na ministerstvu. Třeba žadatelé v programu Můj klub se teprve teď dozvídají, zdali jejich žádost byla kladně vyřízena, přitom peníze musí vyúčtovat do konce roku.

Tohle je obecně strašný problém, o kterém slyšíme ze všech stran: „Nám je to vlastně jedno, jak to rozdělují, ale hlavně ať to přijde včas. A ideální by bylo, aby se dalo plánovat na více let.“ Ale zase se vracím k rejstříkům, kdyby dobře fungovaly, hned by to bylo jednodušší. A není to jen na úrovni klubu, ale i svazů.

Šéf NSA Milan Hnilička také mluví o tom, že do sportu by mělo jít víc peněz. Je právě tohle absolutní priorita?

My říkáme, že je potřeba nejdřív opravit potrubí a pak do něj lít víc peněz. Já neříkám, že sportovci mají peněz dost, ale cestou se toho dost poztrácí a je třeba nejdřív tohle vyřešit. Určitě není cesta do toho pořád strkat víc a víc peněz, aniž by to prostředí nahrávalo těm, kdo se v něm pohybovat umí.

Problém je také neprovázanost městských, krajských a státních dotací. Oni o sobě navzájem vůbec nevědí a nemají šanci zjistit, kam ty dotace už šly.

Ministerstvo ale přece po slavné korupční kauze kolem Miroslava Pelty razantně měnilo systém rozdílení dotací. Chcete říct, že se situace v tomto ohledu nezlepšila?

Myslím, že ne. Ony se sice nějak přeházely ty základní dotační programy, ale žádná zásadní změna se neudála. Sportovní prostřední je stále náchylné ke korupci. Zaprvé proto, že nejsou k dispozici pevná data, za druhé proto, že nefunguje kontrola. Ale to jsme zase zpátky u těch rejstříků.

^{Zdroj: Aktuálně.cz}

Po trestním oznámení Transparency na nesrovnalosti v přerozdělování sportovních dotací na pražském magistrátu nyní policie obvinila devět lidí

^{Magistrát hlavního města Prahy | zdroj: TI}

Média dnes přinesla informaci, že policie koncem minulého týdne obvinila devět lidí z Magistrátu hlavního města Prahy (MHP). Trestní stíhání se týká rozdělování dotací v rámci MHP plynoucích do sportu. Iniciátorem vyšetřování byla Transparency International (TI).

Mezi obviněnými politiky mají být např. Karel Březina (ČSSD), František Švarc (ODS), Miloš Růžička (STAN), nebo Jan Wolf (KDU-ČSL) či Stanislav Nekolný (ANO). Kauzu nyní dozoruje pražské městské státní zastupitelství.

TI na možné manipulace s přidělováním sportovních dotací v Praze upozornila již v květnu 2017. Policie následně loni v červnu zasahovala na magistrátu a v listopadu tohoto roku se rozhodla obvinit devět osob.

„Naše právní poradna a centrum na podporu whistleblowerů obdrželo informace, které zcela jasně nasvědčovaly tomu, že docházelo k manipulacím se sportovními dotacemi,“ vysvětluje Petr Leyer právník TI.

„Z dostupných dokumentů a nahrávek bylo patrné, že některé projekty byly před hodnocením komisí politiky označené jako ty, které mají dostat více bodů a mají tedy být schválené. Z tohoto důvodu jsme se obrátili na orgány činné v trestním řízení. Vyšetřování logicky zabralo nějakou dobu, ale dnešní obvinění jsou výsledkem tohoto podání,“ dodává.

Korupční víceboj na pražském magistrátu i jinde

TI se dlouhodobě věnuje problematice financování sportu a přidělování sportovních dotací klubům a svazům. V této oblasti se ročně z veřejných rozpočtů přerozdělí miliardy korun, ovšem opatření pro zvýšení transparentnosti a posílení férových rozhodovacích procesů stále zaostávají.

V roce 2019 vznikla Národní sportovní agentura, ale její další kroky a směřování nejsou nyní jasné např. vzhledem k omezení zákulisního vlivu sportovních „bafuňářů“. Navíc se stále čeká také na komplexní a funkční rejstřík sportovců a sportovišť.

„Po aféře Miroslava Pelty a MŠMT, kauzách uvnitř FAČR se trestně otvírají i další kauzy, které jen ukazují na systémovost problému financování sportu. Politický a zákulisní vliv několika postav je zcela zřejmý,“ objasňuje Petr Leyer.

TI upozorňuje na korupci ve sportu nejen v rámci jednotlivých kauz, ale také prostřednictvím kampaně Korupční víceboj a snaží se lobbovat za systémová opatření k narovnání podmínek v této oblasti.

Blog Sylvie Kloboučkové: „Samotný vznik sportovní agentury nic nespasí“

^{Sylvie Kloboučková, právnička TI | zdroj: TI}

Minulý čtvrtek vznikla i přes veto Senátu Národní sportovní agentura (NSA), která od Ministerstva školství převezme agendu sportovní politiky. Od roku 2021 začne přerozdělovat dotační prostředky – letos na sport ministerstvo alokovalo sedm miliard korun. Je nepochybné, že sportovní prostředí se dlouhodobě potýká s celou řadou problémů a zásadní změnu potřebuje, otázkou zůstává, zda tohle je ta správná cesta a před jakými výzvami agentura stojí.

Řada médií samotný vznik NSA interpretuje jako výhru. Může se bezesporu jednat o krok k pozitivní změně, ale samotný vznik agentury ji nezaručí. K tomu je potřeba uskutečnit řadu dalších koncepčních a strukturálních změn, které by reagovaly na aktuální stav českého sportovního prostředí.

Dotační kauzy

Sportovní prostředí neustále prochází turbulentním vývojem a řadou velkých kauz. Z poslední doby si připomeňme například tzv. kauzu Pelta, v níž byli obviněni nejen sportovní funkcionáři, ale i vrcholní úředníci, kteří společně určovali, komu státní peníze pošlou.

Obdobně to probíhalo i na pražském magistrátu. Tyto případy však nepoukazují jen na lidská selhání, ale zejména na nefunkčnost a závažné nedostatky v systému, v němž se rozdělují peníze na celostátní i municipální úrovni.

Sportovní prostředí už řadu let volá po změně. Je třeba pravidla nastavit lépe, předvídatelně a dotační prostředky vyplácet včas, aby bylo možné dlouhodobě plánovat a jejich využití efektivně kontrolovat. Velkým problémem zůstává i neprovázanost financí, které do sportu tečou z obcí, krajů a přímo od státu.

Pro a proti

Podporovatelé agentury včetně zástupců sportovních svazů tvrdí, že zásadní změna byla třeba. Podle nich přinese agentura do odvětví více pozornosti spolu s jasným určením odpovědnosti. Odpůrci zase poukazují na nárůst byrokracie, obrovskou moc předsedy, který bude prakticky neodvolatelný, a minimální vliv na skutečnou změnu sportovního prostředí.

Zákon, který vznik nové agentury a jeho orgánů umožnil, však vůbec neřeší podstatu věci – jak by měla podpora sportu nově vypadat. Není zřejmé, jaké jsou její plány a vize a proč by měl být vznik instituce tou správnou cestou. Ani slova premiéra Andreje Babiše na adresu bývalého hokejového brankáře a nynějšího poslance a kandidáta hnutí ANO na post předsedy NSA toho moc neosvětlila: „Milan Hnilička je poctivej kluk, byl v Naganu, určitě nekradl a krást nebude”.

Prosazení změn v prostředí, které stojí na provázanosti zainteresovaných stran a dosahování vlastních zájmů všemožnými způsoby, je nelehký úkol i pro odborníka a zkušeného manažera.  Osobu, která se postaví do čela instituce, proto čeká nesmírně těžký úkol a otázkou zůstává, jestli je zkušenost z Nagana tou správnou erudovanou průpravou.

^{Zabrání nově vzniklá Národní sportovní agentura korupčnímu víceboji v Česku? | zdroj: TI}

Do bloků

Diskuse o smysluplnosti agentury je již zbytečná – nyní je nutné dát jí šanci a  její fungování hlídat. První zcela zásadní otázkou je, kdo bude zasedat v jejích orgánech. Například předseda má právo zvolit si dva místopředsedy a patnáctičlennou poradní radu. V ní je třeba mít odborníky nejen přímo navázané na sportovní prostředí, ale také naprosto nezávislé osoby ze sféry akademické, znalé dotační problematiky a transparentního nastavení procesů.

Dalším krokem je samotná činnost agentury. Řešit se bude nastavení dotačních programů, klíčů pro přerozdělování státních financí a funkční kontrolní mechanismy. Nemenší výzvou je plné zprovoznění rejstříků sportovců, sportovních zařízení a dalších nástrojů, bez nichž si lze transparentní a férové přerozdělování dotací představit jen těžko.

NSA se nesmí stát jen dalším nástrojem mocných k prosazování vlastních zájmů, ale odborným orgánem, který se nebojí široké diskuse, ale nakonec vždy jedná ve vyšším zájmu celku.

Transparency International bude i nadále sledovat vývoj, personální obsazování a strategické kroky nové agentury.

 

Autorka je právničkou Transparency.

Univerzální vojáci sportu aneb co prozradily Peltovy SMSky

^{Apolena Ondráčková, právnička TI v pořadu Reportéři ČT | zdroj: ČT}

Policie stíhá bývalého šéfa Fotbalové asociace České republiky (FAČR) Miroslava Peltu a předsedu České unie sportu (ČUS) Miroslava Janstu pro machinace při rozdělování dotací pro sport. Spolu s nimi je obviněna i někdejší náměstkyně ministryně školství (MŠMT) Simona Kratochvílová a další dva lidé. Dalibor Bártka ve své reportáži pro Reportéry ČT přináší nové informace k této korupční kauze.

Fotbalový boss Miroslav Pelta společně s vysoce postavenou úřední osobou Simonou Kratochvílovou nezákonně ovlivňovali přerozdělování stamiliónových dotací pro sport. Jedná se o podezření na trestný čin zneužití pravomocí úřední osoby, porušení povinnosti při správě cizího majetku a zjednání výhody při veřejné zakázce a veřejné soutěže. Spolu s bývalým ředitelem odboru sportu Ministerstva školství Zdeňkem Břízou nezákonně zařídili, aby FAČR, která sdružuje všechny fotbalové kluby v zemi, získala na svou činnost v roce 2017 bezmála 563 miliónů korun, což bylo o 9,5 miliónů více, než měla nárok.

 

Dotace z EU vs. dotace do sportu

„MŠMT má stanovený rozpočet, a ten nějakým způsobem podle stanovených pravidel rozděluje. Samozřejmě, pokud vy si vydobudete nějakou částku navíc, tím pádem ochuzujete ostatní kluby, nebo například svazy,“ objasňuje v reportáži základní logiku a principy rozdělování dotací Apolena Ondráčková, právnička TI a specialistka na korupci ve sportu.

Právník obviněného Z. Břízy ale tvrdí, že dotování sportu se řídí jinými pravidly než například evropské dotace a tím pádem je tenhle případ jedno velké nedorozumění.

Miroslav Pelta si svým netransparentním chováním a svou korupční činností upevňoval profesní a společenský vliv. Spolu se Simonou Kratochvílovou, se kterou udržoval milostní vztah, se domlouvali, komu dotace poskytnout a komu nikoliv. Dvojice tedy předem vybrala 21 projektů, které byly následně dotovány.

 

Kauza na nejvyšších postech

Tím ale korupční kauza nekončí – podpora jednotlivých projektů údajně zasahuje až do nejvyšších pater politického života, jelikož přední politici měli na prosazení svého projektu eminentní zájem. Policie v této kauze vyslýchala např. exministra zemědělství Mariána Jurečku, předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského nebo i expremiéra Bohuslava Sobotku. Exministryně školství Kateřina Valachová byla také vyslýchána, ale manipulace s dotacemi popírá a sama podala demisi. V kauze byl obviněn i lobbista a předseda ČUS Miroslav Jansta, nebo generální sekretář České unie sportu Jan Boháč.

„Primárně to demonstruje, jakým způsobem na MŠMT byly přerozdělovány finance do sportu nesystematicky a bez jasných pravidel. K téhle situaci nemělo v žádném případě dojít,“dodává Apolena Ondráčková.

 

Na celou reportáž se můžete podívat na webu České televize.

Blog Gavina O´Briena: „Pořadatelská kontroverze fotbalového mistrovství světa 2018“

^{Gavin O´Brien, stážista Transparency International Česká republika | zdroj: TI}

Mistrovství světa ve fotbale 2018 v Rusku právě vrcholí. Na hřišti mezi sebou zápasí ty nejlepší týmy světa o to, kdo se stane šampionem. Průběh poháru je velmi barvitý – i přes jasně dané favority nabídly dosavadní zápasy několik překvapení, která nikdo nečekal, jako bylo vítězství Mexika 1:0 nad obhájci titulu z Německa, nebo postup Ruska přes španělský národní tým v penaltovém rozstřelu.

Nejvíce emocí v rámci fotbalového dění necítí tentokrát jen skalní fanoušci, kteří pro tento sport dýchají, ale to pravé rozrušení panuje právě mezi zeměmi, které se ucházely o pořádání této prestižní sportovní akce, a které prohrály s jedním z nejméně pravděpodobných kandidátů – Ruskem.

Cesta ke světovému poháru 2018 byla lemována silným rozhořčením nad ruským zásahem do výběru pořadatelské země a mnoha obviněními, že Rusko bylo vybráno na základě korupčního jednání. Obvinění plynula z dojmu, že Rusko nesplňovalo podmínky pro hostování mistrovství, a to především ve srovnání s ostatními zájemci (o pořádání poháru se ucházela Anglie a spojené nabídky přišly také od Belgie s Nizozemskem a Španělska s Portugalskem).

 

Nezpůsobilý kandidát

Rusko se nepyšní stabilními fotbalovými úspěchy, na světový pohár v Jihoafrické republice v roce 2010 se jeho tým ani nekvalifikoval. FIFA nejprve ohodnotila ruskou přihlášku jako jednu z nejriskantnějších z provozního hlediska, jelikož země neměla dostatečnou infrastrukturu pro pořádání takové akce – nejen naprostý nedostatek vyhovujících fotbalových stadionů, ale také nízké ubytovací a dopravní kapacity nepřipravené na takový příliv fotbalových fanoušků.

Vzhledem k nedávnému skandálu, který se dotkl několika vedoucích představitelů FIFA a úplného obratu Ruska, mnoho lidí pochybovalo o zákonnosti metod, které Rusko používalo k zajištění nabídky.

 

Hlas za obraz

Ve světle těchto obvinění spustil tehdejší hlavní vyšetřovatel Etické komise FIFA, Michael J. Garcia, dvouleté vyšetřování praktik, které státy v těchto pořadatelských kláních používají, a to se zaměřením na Rusko a Katar. Ač bylo obvinění vůči Rusku mnoho, Garcia zúžil své vyšetřování na čtyři z nich:

• člen rady FIFA Michel D’Hooghe přijal umělecké dílo výměnou za svůj hlas pro Rusko;
• ruská delegace se neoprávněně pokusila ovlivnit hlasování Amose Adamu, člena rady FIFA, financováním rozvojových projektů v Nigérii;
• člen rady FIFA Franz Beckenbauer vstoupil do smluvního poměru s ruskou plynařskou společností výměnou za svůj hlas ve prospěch Ruska;
• a Lord Triesman zveřejnil tvrzení, že docházelo k tajným domluvám mezi Ruskem a Španělskem.

V závěrečné zprávě vyšetřování se také zmiňuje pozoruhodný fakt, že všechny počítače, které používala ruská delegace, byly příhodně zničeny.

 

Okleštěný report

Tuto závěrečnou 350 stránkovou zprávu podal Garcia etické komisi FIFA v září 2014. Ta hodnotila praktiky, které používalo 6 států ucházejících se o pořádání mistrovství v roce 2018 a také zemí zapojených do výběru pro rok 2022. Hans-Joachim Eckert, vedoucí oddělení pro etické záležitosti FIFA, publikoval zkrácenou zprávu o 42 stranách, která očišťovala Rusko i Katar od všech obvinění.

Média označila tuto skrovnou zprávu za pokus „zahrát kauzu do outu“ a Garcia brzy poté rezignoval na post v etické komisi s prohlášením, že ono shrnutí bylo „nedostatečné“. FIFA nezveřejnila plné znění zprávy až do roku 2017, kdy k tomu byla donucena potom, co report unikl do německého deníku Bild.

 

Zrušený přátelák

Po zveřejnění vyplynulo na povrch překvapivé množství informací o tom, jaké nekalé a pochybné praktiky mnozí zájemci používají. Ač bylo mnoho z porušení spíš nezávažných, zpráva ukázala především šíři takových praktik. Jedním z nejméně očekávaných provinilců byla Anglie, která v jednom z případů plánovala přátelské utkání s Thajskem, které se mělo odehrát 8 dní před hlasováním, to však zrušila den předem, když vyšlo najevo, že Anglie thajský hlas nezíská.

I když se může zdát, že se nejedná o nějaké závažné překračování pravidel, ani ta nejmenší porušení by neměla zůstat bez zájmu. Pochybné praktiky začínají na té nejnižší úrovni a přerůstají do větších problémů, které pak ovlivňují úroveň nejvyšší a mohou nakonec přispět k úplné diskreditaci fotbalového mistrovství světa a zemí, které se zapojí.

 

Nejasná budoucnost poháru v Kataru

Ztělesněním je dnešní situace Kataru, jehož nekalé praktiky v rámci výběru pořadatelské země vedou mnohé k otázce, zda by volba pro rok 2022 neměla být zrušena. Naproti tomu hodnocení Ruska očistilo letošního pořadatele a vykreslilo ho v nejlepších barvách. Vzhledem k problémům, které se nevyhnuly v menším nebo větším měřítku žádné z kandidátských zemí, by bylo více než překvapivé, kdyby Rusko bylo tím jediným státem, který by udržel vše v naprostém souladu s pravidly.

Ačkoliv bylo Rusko zbaveno všech obvinění, stále zůstává příliš mnoho doložených případů, ve kterých se země snaží si pochybnými praktikami zajistit roli pořadatele a důsledky takového jednání jsou jasně negativní.

 

Sledování zápasů vs. Sledování jejich pozadí

Pro nás jako diváky je hned z několika důvodů stěžejní tyto korupční praktiky sledovat. FIFA nepřevezme tuto zodpovědnost (jak jsme mohli vidět již několikrát v minulosti), má monopol na organizaci světového poháru a nadále bude zneužívat volbu pořadatele k tomu, aby si „zvýšila profit“ místo toho, aby pořadatelství získala země, která si ho skutečně zaslouží.

Volba by se nikdy neměla omezit pouze na to, kdo je schopen zaplatit nejvíc. Mnoho kandidátů bude i nadále prohrávat, jednoduše proto, že nemají dostatek peněz a vlivu. Navíc, pokud někdo vyhraje volbu díky korupci, je o to pravděpodobnější, že korupce nebude v takové zemi ojedinělá. Dále pokud díky korupci dosáhnou toho, co chtějí, budou v takových aktivitách pokračovat a sportovní prostředí se bude potýkat s navazujícími problémy.

Například Rusko i Katar, jako pořadatelé pro roky 2018 a 2022, jsou vyšetřovány nejen kvůli korupci, ale také kvůli porušování lidských práv (nelidské podmínky práce při stavbě stadionů, atd.).

 

Není to jen o fotbale

A konečně, pokud se nebudeme zabývat korupcí v rámci mistrovství světa, nejen že bude narušena integrita fotbalu jako takového, ale otevřou se dveře takovým praktikám i do dalších sportů po celém světě.

Uzavřu to podstatnou otázkou pro Vás, čtenáře. Jak daleko můžeme nechat dojít nátlakové taktiky a nelegitimní volební praktiky, než si uvědomíme, že se jedná o korupci a budeme ji podle toho penalizovat?

 

^{Autorem je Gavin O’Brien, stážista Transparency International Česká republika.}

Na Janstově seznamu úředníků, kteří jeli na olympiádu, je jedenáct jmen

^{Předseda České unie sportu Miroslav Jansta | zdroj: Michal Šula, MAFRA}

Česká unie sportu obviněná policií ze zneužití sportovních dotací vrací úder. Její funkcionáři si vyžádali podle zákona 106 seznam politiků a úředníků z ministerstva školství, kteří se nechali za peníze Českého olympijského výboru pozvat na některou z olympiád. MF DNES se podařilo seznam získat.

V úterý se konala valná hromada unie v Nymburku a její předseda Miroslav Jansta měl v úmyslu tam veřejně seznam úředníků přečíst, ostatně to avizoval i v květnovém rozhovoru pro MF DNES. Nakonec si to ale rozmyslel na doporučení kolegů právníků a kvůli ochraně osobních údajů GDPR a nechtěl ho dát z ruky.

MF DNES se podařilo seznam získat od zdroje ze sportovního prostředí. Týká se tří olympiád mezi lety 2012 až 2016 a je na něm celkem 11 lidí, z nichž někteří jeli opakovaně. Na seznamu figurují samozřejmě tři ministři a náměstek pro sport, jejichž účast je logická, protože reprezentují stát. Jenže mezi „účastníky zájezdu“ jsou i řadoví referenti odboru sportu. Najde se tam i náměstkyně ministra pro legislativu a mezinárodní vztahy Dana Prudíková. Ta sport v kompetenci nemá. Je kamarádka exministryně Kateřiny Valachové, se kterou jela do Ria v roce 2016.

Proč je takový seznam důležitý? Unie je obviněna, že chtěla intervenovat na ministerstvu školství a chtěla získat dotace na úkor olympioniků, kterým přikleplo víc milionů. A Jansta teď ukazuje, že to dělali úředníci, kteří byli kvůli výletům olympijskému výboru zavázáni.

„Na odboru sportu pracuje dvanáct lidí a třeba se stalo, že čtyři z nich, tedy třetina, byli na olympiádě,“ upozorňuje Jansta.

Jansta je obviněn za to, že se snažil tlačit na náměstkyni ministra školství, aby jeho Unie sportu dostala na dotacích více peněz. Zjistil totiž, že má schváleno jen 48 milionů korun místo původně schválených šedesáti. Jansta argumentoval v zachycené SMS, že „je potřeba pokrátit olympijský výbor“, protože ten je mnohem menší než masová Česká unie sportu. A dostal podle něj neúměrně moc peněz.

 

Jednání se Slováky v Riu

MF DNES se včera snažila kontaktovat co nejvíce úředníků ze seznamu. Náměstkyně Dana Prudíková nejprve zvedla telefon, ale omluvila se, že má jednání. Pak už komunikovala jen přes SMS a nakonec zaslala vyjádření přes tiskový odbor.

„Paní náměstkyně pro řízení sekce legislativy a mezinárodních vztahů Dana Prudíková byla na letních olympijských hrách 2016 v Rio de Janeiru oficiální členkou delegace paní ministryně jako její doprovod. Hlavním bodem programu delegace byla účast na olympijských hrách dle protokolu Mezinárodního a Českého olympijského výboru. Nad rámec tohoto programu proběhlo jednání s ministrem sportu Brazílie a proběhlo také jednání se slovenskými kolegy ohledně jejich zkušeností se zákonem o sportu,“ stálo ve vyjádření.

Podobně se MF DNES snažila kontaktovat e-mailem i ředitele odboru sportu z éry Valachové Jana Schneidera. I ten ji doprovázel do Brazílie. Schneider odepsal, „že je ohledně svého působení na ministerstvu vázán mlčenlivostí“.

Na seznamu je i pozdější náměstkyně Valachové Simona Kratochvílová, obviněná v kauze Pelta, která ovšem v době cesty na olympiádu pracovala jako ředitelka kanceláře ministryně.

S ministrem Marcelem Chládkem do Soči cestovala Aneta Lačevová, referentka kanceláře ministra (ta si pak stěžovala na ministrovo chování a kvůli této kauze Chládek i skončil). Lačevové reportér MF DNES napsal přes Twitter, ale nereagovala.

 

Dojmy z her využijí v koncepci

Mluvčí olympijského výboru Barbora Žehanová MF DNES poskytla směrnici výboru, podle níž má právo pozvat na olympiádu vyjmenované ústavní činitele, ale pak je v ní i obecná formulace, že lze pozvat „další osoby v rámci expertní skupiny vytvořené pro konkrétní hry“. Úředníci měli hrazený pobyt a vstupy na sportoviště. Cestovali tam ve vládním letadle, které by tam mířilo i bez nich, takže to náklad navíc nebyl. Obdrželi však darem oblečení a další dary s logem českého olympijského týmu.

„Na olympiádu jezdí úředníci bez jakéhokoli systému, a ti pak rozdělují peníze pro sport. Na Peltu se pořád útočí, že jel nějaký úředník na zájezd s Jabloncem, ale tohle je ještě horší. Ta pravidla měla stanovit ministryně. Olympijský výbor jen dostal pokyn, koho má vzít,“ míní Jansta.

Unie si kromě jmenného seznamu vyžádala i zprávy, které účastníci o své cestě na olympiádu sepsali. I ty má MF DNES k dispozici a najdou se v nich fráze typu „získané poznatky doporučujeme zohlednit při přípravě nové koncepce podpory sportu“.

Právnička protikorupční organizace Transparency International Apolena Ondráčková se pozastavuje nad tím, proč si Jansta seznam zajistil až nyní, když o cestách věděl jistě i v roce 2012.

„Pokud je to vše pravda, bude důležité požadovat vysvětlení nejen od ministerstva školství, ale i od olympijského výboru, z jakého titulu a za jaké finance bylo cestování úředníkům umožněno,“ míní Ondráčková.

^{Zdroj: iDNES.cz}

Podvody s dotacemi v Praze? Policie loni dostala dvě tajné nahrávky informátora z magistrátu

Na možné manipulace s přidělováním sportovních dotací v Praze loni upozornil informátor přímo z magistrátu. Obrátil se na organizaci Transparency International, které poskytl klíčové důkazy: dvě tajné nahrávky a tabulky s označenými předem vybranými projekty, mezi něž se stamiliony údajně dělily. Zástupci Transparency podali trestní oznámení. Jestli na jeho základě v úterý policie na pražském magistrátu zasahovala, však není jasné.

„My jsme v nedávné době podali trestní oznámení kvůli podezření na machinace s dotacemi na magistrátu. Je možné, že trestní stíhání probíhá na jeho základě,“ řekla Radiožurnálu právnička Transparency International Sylvie Kloboučková.

 

Dvě nahrávky a tabulky

Organizace trestní oznámení podala na konci loňského května na základě informací whistleblowera přímo z pražského magistrátu. Poskytl jí dvě nahrávky a tabulky, které podle něj dokazují, že grantová komise pro sport přihrávala dotační stamiliony předem určeným projektům. Server iROZHLAS.cz se s obsahem trestního oznámení seznámil.

O tom, kdo dostane dotaci, podle něj magistrátní komise pod vedením Karla Březiny z ČSSD, měla předem jasno. Podle protikorupční organizace to dokazují nahrávky tajně pořízené na poradě hodnotitelů, kteří grantové komisi na základě bodování doporučují dotace ke schválení. Oba audiozáznamy Transparency International předala policii.

„Na audionahrávce je zaznamenáno, že je předem daný výběr projektů, které mají být podpořeny, které mají nějakou prioritu. Hodnotitelé mají připravit bodové ohodnocení tak, aby tyto projekty byly následně postoupeny komisi, která je následně postoupí radě města, případně zastupitelstvu,“ popisuje trestní oznámení.

Expertní komise však podle něj vůbec o doporučených kandidátech nejednala, ale pouze je automaticky schválila. Celkem se takto mělo rozdělit půl miliardy korun.

^{Rozhovor Sylvie Kloboučkové, právničky TI, pro Radiožurnál | zdroj: Český rozhlas}

‚Jednali podle pokynů‘

„Z nahrávky je zřejmé, že hodnotitelé takto jednají podle pokynů z nějakých nadřízených míst. Dále je zřejmé, že byly dány určité objektivní metody hodnocení projektů, které to komplikovaly. Takže se vymýšlel způsob, jak tam zavést novou subjektivní hodnoticí kategorii. Díky ní by mohli potom ovlivnit pořadí jednotlivých projektů,“ upozorňuje trestní oznámení.

Kromě nahrávek přinesl informátor i další klíčový důkaz: tabulky, v nichž jsou projekty označeny různými barvami podle toho, který z nich má peníze dostat. Březina se k informacím nevyjádřil, ve středu nebral telefon, nereagoval ani na SMS zprávu.

 

‚Systém Pelta‘

Popsaný systém připomíná kauzu fotbalového bosse Miroslava Pelty a tehdejší náměstkyně ministerstva školství Simony Kratochvílové, které kvůli dotačním podvodům policie loni obvinila. I v jejich případu dotační stamiliony údajně směřovaly k předem vybraným projektům. Pelta s Kratochvílovou navíc podle policie ovlivňovali složení výběrové komise na ministerstvu tak, aby jim šla na ruku.

Oba případy spolu navíc úzce souvisí, loni při startu „kauzy Pelta“ detektivové dorazili i na pražský magistrát. Nakrátko tam zadrželi právě Březinu a ředitelku odboru sportu Soňu Fáberovou.

V úterý se na magistrát kriminalisté vrátili. Jak uvedl deník Mf Dnes, Březinu i Fáberovou chtějí vyslýchat, zajímají se však také o volejbalového manažera a pražského zastupitele Antonína Lébla (ANO) nebo jeho kolegu a starostu Březiněvsi Jiřího Haramula (ANO).

 

Souvislost není jasná

Jestli se nynější akce Národní centrály proti organizovanému zločinu týká i trestního oznámení podaného Transparency International, není jasné.

„Loňský zásah na ministerstvu školství byl obdobný, body byly dávány účelově vybraným subjektům. Už tehdy tam jedna větev mířila na magistrát, Soňa Fáberová podávala vysvětlení. Je možné, že se rozvíjí tohle. Naše kauza s tím přímo nesouvisela, tam se jednalo o zcela samostatné informace,“ upřesnila Kloboučková.

Samotný magistrát prý žádné bližší informace o úterní policejní akci nemá. „Musíte se obrátit na zastupitelství,“ uvedl stručně jeho mluvčí Vít Hofman. Městské státní zastupitelství v Praze, které dotační případ dozoruje, nereagovalo.

Podle primátorky Adriany Krnáčové (ANO) zatím vyšetřovatelé neposkytli dostatek informací. I tak ale bude chtít postavit Fáberovou mimo službu.

^{Zdroj: Český rozhlas}

Nabité sportovní léto ve stínu korupčních skandálů

^{Korupční víceboj | zdroj: TI}

Jak už to tak ale bývá, nic není růžové. Stín korupce stále provází všechny velké mezinárodní sportovní akce a mezinárodní sportovní svazy. A to kazí fanouškům i účastníkům radost ze sportu.

Letošním hostitelem světového poháru ve fotbalu je Rusko. Stavební boom navázaný na přípravu akce vyvolává pochyby kvůli mnohým podezřením z korupce a špatného zacházení s pracovníky. Lidskoprávní organizace Human Rights Watch minulou středu vyzvala německou vládu, aby tlačila na to, aby FIFA skutečně prosazovala svou novou doktrínu dodržování lidských práv.

 

Sportovní kauzy, od Česka přes Ghanu ke kriketu

Tento týden zveřejnil ghanský novinář Anas Aremeyaw Anas zprávu z vyšetřování, které dělal v utajení pro BBC. V reportáži ukazuje představitele afrického fotbalu a rozhodčí při přebírání úplatků. Díky této reportáži rezignoval jeden z vysoce postavených rozhodčí ve FIFA, který měl jet na světový šampionát, a byla rozpuštěna Ghanská národní fotbalová asociace.

Minulý měsíc vydala podobnou investigativní reportáž Al Jazeera, tentokrát ne z prostředí fotbalu, ale rozsáhlé mapování ovlivňování zápasů v kriketu, na kterém se podílí mimo jiné i zkorumpovaní hráči. ICC, kriketový ekvivalent FIFA, reagoval na tato zjištění otevřením vlastního šetření. Bohužel až moc často taková reakce nepřichází.

 

Doporučení pro světový sport

V Transparency International oblast sportu analyzujeme už roky, mj. jsme vydali Global Corruption Report on Sport, připravili jsme průzkum mezi fanoušky FIFA, nebo se zasazujeme za transparentní sport v České republice v rámci naší národní kampaně korupcniviceboj.transparency.cz. Všechna naše dosavadní zjištění ukazují stále stejným směrem: mezinárodní i národní sportovní asociace si budou muset zajistit potřebný dohled a zprůhlednit své fungování.

Jenom pak se můžeme toto léto těšit z fair play.

^{Přeloženo z transparency.org}