Sylvie Kloboučková a Apolena Ondráčková, právničky TI | zdroj: TI
V prosinci loňského roku se právničky Transparency International Česká republika Sylvie Kloboučková a Apolena Ondráčková vypravily do maďarské metropole, aby sdílely nejen své zkušenosti z českého sportovního prostředí, ale aby samy načerpaly nové náměty a inspiraci od kolegů, kteří stejně jako naše protikorupční pobočka usilují o maximální průhlednost procesů spojených nejen s financováním sportu.
„Zajímali jsme se zejména o praktické fungování tzv. daňových asignací, které v Maďarsku fungují již několik let. V České republice prozatím takový systém zaveden není, ale čas od času se v odborných kruzích objeví diskuse o (ne)vhodnosti zavedení takového systému. Proto je nanejvýš vhodné poučit se ze zahraničních zkušeností,“ říká Apolena Ondráčková, právnička TI.
Takzvaný režim daňových výhod (angl. Tax Benefit Scheme) byl v Maďarsku schválen v roce 2011. Na jeho základě je právnickým osobám (např. soukromým firmám) umožněno alokovat až 70% ročních firemních zdrojů, které podléhají dani z příjmu do sportovních klubů, které se věnují fotbalu, házené, lednímu hokeji, basketbalu či vodnímu pólu.
Zdánlivě dobrá myšlenka finančně podpořit konkrétní a předem vybrané kolektivní sporty tím, že stát umožní soukromým subjektům tzv. přelít část jejich daňových odvodů do jimi vybraných sportovních klubů má ovšem velká úskalí:
- Soukromé subjekty (např. firmy) podporují konkrétní klub, nikoliv však sportovní svaz
Již skutečnost, že tamní ministerstvo vybralo pouze pět kolektivních sportů, které budou touto formou podporovány, a to na základě jejich popularity, se jeví jako diskriminační a otevírá nůžky mezi jednotlivými sporty. Navíc umožnit soukromým subjektů alokovat vysoké finanční částky jednotlivým klubům a nikoliv sportovním svazům tuto diskriminaci ještě prohlubuje.
V praxi tak dochází k podpoře sportovních klubů, které jsou již dostatečně úspěšné, a tudíž i finančně zajištěné a nikoliv k podpoře klubů na základě objektivních kritérií jako např. rozvoj mládeže, nedostatek sportovní výbavy, apod.
- Obchodování s vlivem
O sportu je potřeba uvažovat i v rovinách politických a společenských. Není totiž výjimkou, že i politicky angažované osobnosti jsou aktivními či pasivními fanoušky populárních sportovních odvětví jako je například fotbal. Úzké vazby mezi politickými činiteli a jednotlivými sportovními kluby dávají příležitost zástupcům firem účelově vybrat ty kluby, které představují možnou cestu k vlivným osobnostem. Sport se tímto způsobem stává primárně prostředkem k dosažení kýženého obchodu.
- Přístup k informacím
Schválení režimu daňových výhod bylo Evropskou komisí uděleno za podmínky, že informace ohledně alokovaných financí sportovním klubům budou podléhat zákonu o svobodném přístupu k informacím. Nicméně v praxi tato podmínka není dodržována, neboť tamní ministerstvo lidských zdrojů (pod které spadá i odbor sportu) považuje finance alokované do sportovních klubů jako finance soukromé, nikoliv veřejné. V důsledku toho není možné zjistit kolik, kdo a komu poskytl a to i přes fakt, že bez režimu daňových výhod by byly tyto finance odvedeny do státní pokladny, ne na účty sportovních klubů.
Kolegové z Maďarské pobočky TI se rozhodli napadnout neposkytnutí informací ohledně alokovaných částek u soudu. Ten nejvyšší jim dal za pravdu a rozhodl, že finance putující do sportovních klubů, v rámci daňových výhod, jsou financemi veřejnými a tudíž podléhající zákonu o svobodném přístupu k informacím. Jaké skutečnosti a praktiky vyplynou na povrch, se dozvíme v nadcházejících měsících.
„Pokud bychom v České republice v budoucnu uvažovali o zavedení podobného systému, je třeba mít na paměti, že s sebou nese i spoustu úskalí, se kterými je třeba se předem vypořádat,“ uzavírá Sylvie Kloboučková, právnička TI.
